Maybe...

Kapitola 4

Doma máme krásné moderní vybavení za které by se ani prezident nemusel stydět. ,,Máte to tu hezké" poví. ,,Díky" posadím se na pohovku, zvednu nohu na židli a ukážu mu ať si sedne. Poslechne a sedne si. ,,No, co chceš dělat" doufám že chce jít pryč, cítím se nesvá. ,,Tak třeba... zahrajeme si hru na pravdu." Poví. ,,Tak jo, začínáš se ptát." ,,Proč si tak uzavřená a kamarádíš s Noahíkem gejíkem" začnu se smát. ,,Jsem uzavřená protože nevim a ten Noahík gejík je docela v pohodě na rozdíl od ostatních a nedívá se na mě jako na psychouše." ,,Jsi asi dost nedůvěřivá co?" ,,Hej, teď se mám ptát já!" křiknu na něj. ,,OK" odpoví a protočí oči. ,,Proč ses přestěhoval?" vážně mi to vrtá hlavou. ,,Moje máma se znovu vdala za mého nového otčína. Je to vážně debil ale je s ním šťastná. Mě to moc nevadilo. Předtím na škole to bylo horší." ,,Na prostředí nezáleží jen na lidech,kteří na tom místě žijí." To co jsem řekla znělo chytře, to se mi povedlo. ,,Tak to tady musejí být lepší lidi." Usmál se a mrkl na mě. ,,Teď ty." ,,Co se stalo tu noc kdy tvoje dvojče přišlo o život?" Nesnáším tyhle otázky. ,,Já nevím, poslední dobou si trošku vzpomínám. Šli jsme domu. Byla velká tma a já najednou uviděla světla jak se k nám blíží. zavřela jsem oči a čekala co se stane a najednou velká bolest. Musel to být strašně silný náraz ve velké rychlosti. Já měla zlomenou nohu, ruku a žebro ale přežila jsem. Jeremyho našli o několik metrů ode mně. Měl velké krvácení do mozku a nepřežil. Neměl takové štěstí jako já." Ani jsem si při tom vyprávění nevšimla, že mi tečou slzy. Rychle jsem je setřela aby to Will neviděl. Určitě to viděl protože se koukal litujícím pohledem. ,,To mě mrzí." Mě to taky mrzí ale nic s tím už neudělám. ,,Tak co tvůj bejvalej, co se stalo s ním?" zeptá se. ,,Je to idiot po tom co se stalo jsme spolu už nepromluvili. Teď jsem ta divná já." ,,Co ty a tvoje minulost?" dlouho mlčel. ,,Nic moc zábavného." ,,Spala si někdy se svým přítelem?" Co ho to zajímá. Jasně že ne, málem jo ale vždy sem to zatrhla ale zalhala jsem. Vždycky když lžu, začnu klepat prsty o cokoliv. Snad to neví. ,,No jasně že jo" blbý prsty, snad mu to ujde. Prohlíží si mě zkoumavým pohledem a pak se usměje. ,,Víš že lhát se nemá" do pr...háje. ,,Já nelžu." ,,Ale jo." ,,A ty to teď rozhlásíš po celé škole že Elizabeth Blacková je panna. Kdybys to udělal před půl rokem, jo byl by problém. Teď ti nikdo neuvěří protože to nikoho nezajímá a Alek White se dostane pod sukni každý. A s Alekem jsem chodila 2 roky to by to musel stihnout i lenochod tříprstý. Ani Noah nemohl uvěřit že jsem s ním nespala a to je to gay." Vau, to jsem prozradila tak moc. Chybí mi stopka abych zavřela pusu. ,,Jak si přišla na to, že bych to chtěl rozhlásit po celý škole?" ,,Nevěřím ti" to je pravda. ,,Víš že si nedůvěřivá." ,,Lepší než každému věřit a pak být zklamaná." ,,Tobě někdo buď ublížil a to dost a nebo si taková už odmalička." ,,Nechci a nebudu odpovídat." Proč bych taky měla. ,,Tak si sundej jeden kus oblečení za to že si neodpověděla" co si myslí. ,,Ne, nebudu. To není součástí hry" doufám. ,,Ale jo jsou to moje pravidla." ,,Tak jo, mám 4 kusy" povím mu. ,,Ty jsi tu na ostro? A ponožky se počítají jako jedna." ,,Tak jo mám 5 kusů co ty?" ,,Já mám 4 a ty už taky 4. Jednou si neodpověděla." ,,OK"  ,,Co kdybychom rovnou hráli i na úkoly?" To je v pohodě úkoly zvládnu všechny. ,,Začínej" povím mu. ,,Co tvoji rodiče dělají?" to je snadný. ,,Máma je učitelka a táta  je právník. A tvoji rodiče?" ,,Máma je prodavačka a otčín je doktor." ,,Tak jo, úkol svlíkni se do naha" OMG, co čeká že udělám? Svlíknu se? NE to neudělám. ,,Tak co svlíkneš si jeden kus nebo celá?" ,,Jasně že jeden kus." Tak mám dilema, kalhoty nebo tričko?

Tahle je trošku kratší ale píšu hned další :-) komentář potěší