Příjemné čtení
Harry
Přistoupil jsem sebejistě ke svojí velké skříni a otevřel ji, její obsah je asi tisíc košil různých barev a znaků i obrázků,motivů. Skinny jeans různých barev ryflovin a s různými dírami jak na koleni tak na stehnech, i bez dírek. Trička mikiny a bundy zná každý a má je každý, ale já mám svoji originalitu ve stylu dost zajímavé košile. Vybral jsem si a následně i na sebe oblékl černé klasické Skinny jeans a bílé triko, které bylo ozvláštněno malinkými dírkami tak různě po textilu. Do kapsy si hodil peněženku s mobil s klíči. Posledním pohledem do zrcadla jsem jsem zdokonalil svoje kudrlinky,které mi neustále padali do obličeje. Rychle jsem proběhl domem přímo ven za Louisem.
"Tak..jsem tu" Nadšeně jsem vykřikl s cílem, že uslyším Louiho rozčilování jak jdu pozdě co jsem celou dobu dělal. Tak moc mě to baví. když vidím ten jeho rozčílený výraz, který mu na čele a okolo očí vytváří malinké vrásky. Vždy sedí na chodníku přede dveřmi a netrpělivě čeká nikdy to nebylo jinak a dneska je to vyjímka?.. Přešel jsem na chodník a rozhlédl se. Tak bolestivě mě píchlo u srdce a myslím, že i někdy vynechalo.
Louisovo malinké tělo, které leželo kousek dál od domu na chodníku nehýbal se. Rozběhl jsem se k němu a bolestivě dopadl na kolena k němu. Má zavřené oči a obrovské hnusné modřiny na krku. Okamžitě jsem zavolal záchranku. Rychle jsem zkontroloval tep aby jsem se ujistil, že živě. Máma rychle přiběhla, když si všimla situace zatím co přijela záchranka a dělali něco s Louim. Všiml jsem si partičky šikanistů s naší školy jak mluví a smějí se s Niallem za rohem sousedů. Stoupl jsem si do tmy aby mě neviděli tak blízko abych drze poslouchal jejich rozhovor. Vůbec mi nejde do hlavy proč se s nimi baví vždyť je taky jeden s objetí té trapné šikany, i když né tak moc jak Louis, ale taky.
"Kluci super už jen zlikvidovat toho Stylese a Tomlinsonův život bude v troskách. Jeho rodiče stejně stály za hovno" Nemohl jsem uvěřit jeho slovům. To znamená, že Niall není Niall jak jsme si myslely a hlavně jak si to Louis myslel několik let... Neřeknu mu to dokud nezjistím vše. Nesmí se nic dozvědět a teď jdou i po mě, ale to mají marný. Každý kdo mě zná řekne, že není moc dobrý si začínat něco negativního se Stylesem.
"Harry!" Pokřikla na mě máma a já doběhl a naskočil do sanitky. Máma se slzami na tvářích šla nervozně domů. Sanitka jela přiměřeně rychle prý to není nic vážného, ale v nemocnici si poleží pár dní. Svíral jsem jeho malinkou ruku ve svých dlaních.
"Váš kamarád bude v pořádku nebojte" Zamračil jsem se, ale bez důvodně, protože přeci pán nemůže vědět, že jsme pár, ale stejně mi to vadí. " My jsme pár a děkuju, že mě uklidňuje te pomáhá to" Sanitář se pousmál a slušně se omluvil.
O pár minut jsem se ocitl v bílé místnosti, ve které byla jedna nemocniční postel a všechny potřebné přístroje. Loui měl na hřbetě ruky zapíchlou kanilku a já jen sledoval jeho pravidelný dech.
Ahojte zlatíčka moc se omlouvám, že strašně strašně dlouho nebyl nový díl, ale začátek školy a ty smazané díly, které jsem dopisovala. MOC se omlouvám. Strašně moc děkuju, za skoro dosáhnutí 6K MILUJU VÁS.
WITH LOVE EVE STYLINSON <3
