#PRAYFORPARIS ❤❤
Příjemné čtení
Harry
Všechny jeho dotyky jsem si tak úžasně užíval. Prociťoval jsem je jako nikdy předtím. Byly jsme k sobě tak dokonale snad i nebezpečně blízko a ta úžasná atmosféra napomáhala všem mím citům. Pan Christoph je vážně velmi dobrý profesionál. To jak dokáže navodit úžasnou atmosféru a jak se vším soucítí s náma. Spolupracovalo se nám víc než dobře a jako člověk je osobně moc milý pán, který dáva okolo všem inspiraci a dobrou náladu.
Jsem strašně moc zvědavý na výsledky fotek, i když věřím že budou dokonalý a dost povedený.
Čas nám vyšel akorát, když jsme vše dokončily a vydaly se dovnitř začala bouřka a to docela veliká. Jsem zvyklí na bouřky přeci jen bydlím v Anglii a tam je déšť typický a na každodením pořádku. Takhle byla taková neobvyklá po dlouhé době jsem slyšel hřmení a viděl blesky. V Anglii se vždy jen rozprší a nic jiného. Trošku nevýhoda kterou neví nikdo kromě mé mámi, protože jsem s tím měl docela problémy jako malý. Je strach z bouřek. Bydlel jsem jako malý v místech kde blesky a hřmění byly často a já jse toho tak bál. No ten strach mi zůstal.
Do škaredého počasí nás pan Christoph nenechal vyjít tak nás pozval ještě na jeden šálek čaje.
"Šikana..a podvod" Tyto slova padly s Louisových úst hned po tom co jse pan Christoph zeptal co nás nejhoršího stalo v životě. Vím, že Louiho na srdci tíží nejvíce smrt jeho rodičů, ale hodně nerad tom mluví tak vytáhl to co je na pořadí v druhé linii. Chtěl vědět víc viděl jsem to na jeho zvědavé a dost hluboko zamyšleném pohledu. "Šikana mě potkala ve škole docela normální věc co potkává každé druhé dítě" Louis se napil čaje a pokračoval po otázce.
"A podvod?" pan Christoph se koukl na mě a hned mi došlo, že si asi myslí že sem podvedl Louise já. Zakroutil jsem hlavou.
Skoro stejným tónem jsem se uchechtl vzápětí po Louisovi.
"Ne to ne nikdy by to neudělal" Louiho důvěra mi naplnila srdce slastí. "Když zjistíte, že váš nejlepší a dosud jediný kamarád vede partu, která vás šikanuje není to moc příjemné a dost to podráží nohy"
Vím jak zle se mu to říká a tak jsem mu s doměnkou, že mu to pomůže chytl za ruku. Usmál se na mě a já poznal, že mu je líp. Udeřil hrom a já zahédl blesk v tu chvíli se mi každý chloupek na mém těle naježil. Začal jsem nervózně se strachem mačkat Louiho ruku. "Musím si odskočit".
Zvedl jsem se a vlezl do koupelny. Celý jsem se zatřásl, když udeřil další blesk. Dovnitř vešel Loui a já věděl, že on je teď to co potřebuju. Rychlím krokem jsem k němu přešel a trošku jsem se musel skrčit abych se mo schovat do jeho náručí. "Copak se děje zlatíčko?" zeptal se Loui a hladil mé kudrlinky. "Docela.. Docela dost se bojím bouřek, blesků a hromů" zakňoural jsem a vystrašeně se na něj koukl. Zasmál se a přitulil si mě co nejvíc k tělu.
WITH LOVE EVE STYLINSON
