Přeji všem veselé vánoce :)* Příjemné čtení
Harry
"Máme všechno?" stresoval pro změnu Louis. Běhal po pokoji a prohledával každý koutek, každý šuplík od skříňky. Něco si sám pro sebe šeptal a ja se mu prostě musel smát. "Lásko už vím co ti chybí" vzpoměl jsem si na jednu osobní věc, kterou jsem mu vlastně já ztratil. "Kde je?" vyjekl a přiběhl ke mně jak histerická bomba. "No včera jsem ti boxerky hodil kdo ví kam" moje červenání museli vidět lidi až na míle daleko. Culil jsem se jak nějaká zamilovaná puberťačka, i když vlastně v celku jsem. "Ty už jsem našel" stydlivě do mě šťouchl. A konečně usoudil že máme vše a mohli jsme jít ven nasednout do taxíku.
Měly jsme v Paříži být do konce týdne, ale neuměli jsme si to představit. Přece jen v Paříži kromě Ajfelovi věže a úchvatných, romantických ulicích není moc co vidět. Proto jsme se rozhodli, že poletíme domů už dnes.
V letadle Louis ihned usnul ani neviděl jak vzlétáme. Vím, že ho to bude mrzet, protože pozorování s letadla přímo miluje tak jsem mu to natočil. Podle rozkazů kapitána jsem zapl bezpečnostní pás mě i spícímu Louisovi. Prsty jsme měli propletené jako by nám z nich někdo upletl copánek. Koukal jsem se na jeho rty, které byly malinko pootevřené a spokojeně mi funěl do tvaře.
Při pohledu na něj mi v hlavě probíhali všechny sekundy včerejší noci. Stopy rtů, které se včera dotékaly snad každé křivky mého těla cítím až do teď. Jako bych jeho tělo znal na zpaměť.
Uběhla snad jen chvilka a Louis se mnou třepal ze strany na stranu. Otevřel jsem vylekaně oči. "Teď jsem usnul proč mě budís?" naštvaně jsem upřel pohled do okénka z kterého jsem neviděl žádné oblaky, nebe vlastně nic co by se dalo očekávat, že uvidím ze sedadla v letadle. Lidi táhnoucí za sebou kufry. To jsem teď viděl místo toho všeho nebe. "Jsme doma zlatíčko" promnul jsem si oči a pořádně si prohlédl okolí. Vážně Doncaster. Řekl jsem si pro sebe a zahřálo mě u srdce pocit domova. Nojo všude dobře doma nejlépe.
"Zlatíčka moje" když jsme vešly do budovy máma se k nám rozběhla a oba dva nás objala. Stékali jí slzy. Protočil jsem oči, když jsem si toho všiml. Vždy pláče, je to prostě žena ty brečí i u fotek štěňátek. Dal jsem ji pusu na tvář a odtáhl se. "Ani nevíš jak se těším do vlastní postele" zasmál jsem se a pohledem jsem přejel po Louisovi. Uculil se. Moc dobře vím na co myslí včerejší noc je vlastně podle mě nezapomenutelná. Byla to naše první noc se vším všudy. Sex, film, povídaní a úžasná večeře.
Celé odpoledne jsme si povídali o zážitkách a ukazovaly jsme mámě fotky. "Bože Harry" smály se mi, když došla řada na fotku, na které js se snažil udělat efekt, že držím Ajfelovu věž. Červenal jsem se snad až na zadku. Musím uznat, že to bylo vážně nepovedené. To nejlepší na návratu byl snad oběd, který nám máma uvařila. Domací pizza. No co víc jsme si mohli přát. Připadal jsem si jak těhotný. Břicho výrazně nafouknuté, že jsem myslel že praskne.
Neměli jsme ani ponětí kolik je hodin a byl už večer. Daly jsme si s Louisem společnou sprchu a zalehli do naší postele. V televizi zrovna běžel film, který bytostně nenávidím a jelikož Loui usnul přepnul jsem to na nějakou malovanou pohádku. A ano je osmnáct let a miluju pohádky. Pomalu se mi zavírali oči taky a kdyby mi nezazvonil mobil hned bych usnul. Přihmouřil jsem oči, když jsem zapl mobil a ozářil mě jeho jas. Sms od neznámého čísla. Rozklikl jsem ji a hned mi došlo od koho je...
Sms:
být tebou tak se loučím
Projel mnou nepříjemný pocit. Žádný strach, ale obava. Udělám něco blbě a může být ještě hůř. Myslím, že přišel čas aby se to Louis dozvěděl.
Ahojte zlatíčka :) je tu další díl jak jste si asi všimli :D.. Doufám, že se vám líbí.
Budu moc rada za každičké VOTES A KOMENTY. :)*
Přeju všem ještě jednou krásné svátky a veselé vánoce.
WITH LOVE EVE STYLINSON
