Příjemné čtení
Harry
Loui dlouho neodpovídal. Jako by se zasekl a jeho mysl se mohla přetrhnout o uvolnění.
"Loui stalo...stalo se něco?"
Zeptal jsem se opatrně a důsledně sledoval každý jeho pohyb, každé pohnutí koutků jeho rtů.
"Výš bojím se že mě za to odsoudíš taky"
Řekl potichu a nesmírně smutně.
"Loui neboj..tebe bych nikdy neodsoudil"
Ujistil sem ho a čekal na jeho reakci. Usmál se a pohled zaměřil na mě nebo spíš na kameru ?...
"Soudí mě, protože...protože jsem homosexuál. Gay"
Zarazil jsem se. On je gay? Další bod pro mě.
"Loui tak za tohle bych tě nikdy v životě neodsoudil"
Usmál jsem se na něho a on na mě nevěřícně koukal.
"Co ??"
Udivil jsem se.
"Ty mě nesoudíš"
Na jeho krásné tváři nepočítám monokl zářil úžasný úsměv.
Celé odpoledne jsme se bavili, smáli se. Louis měl úžasnou náladu já taky.
Povídali jsme si o různých kravinách.
"Harry asi už budu muset jít. Všechno uklidit a udělat si nějaký jídlo"
Oba dva nás to nenatchlo, ale povinnosti jsou povinnosti .
"Loui a co rodiče to děláš všechno ty ?"
Najednou jako by slovo úsměv ani
neznal.
"Co se stalo ?..řekl jsem něco ?"
Panikařil jsem trochu.
"Ne...ne jen ano jsem na všechno sám moje rodiče nedávno..umřeli"
Stékala mu slza po tváři a mě to trhalo srdce.
Nakonec nic uklízet nešel hovor neukončil lehl si a povídali jsme si o všem o čem chtěl.
Ahojte 9 Díl je trochu kratší, protože se mi smazal a já ho musela psát celý od znovu.
Jako vždy budu moc ráda za vaše názory.
WITH LOVE EVE STYLINSON.
