Tajemný les.

17. přemýšlení

Když řekl 'něco ti ukážu' absolutně jsem neměla šajnu co tím myslí, co mi chce ukázat. Vyvedl mě ze dveří, teprve teď jsem si všimla, že na patře jsou pouze tři dveře, to znamená tři pokoje, to je můj pokoj, Arnoldův pokoj a koupelna, vedl mě po schodech dolu a tam byly zase tři dveře, zavedl mě do prvních a tam byla obrovská kuchyň. „Posaď se" pobídl mě, a já se poslušně posadila za barový stůl, Sisi jsem měla na klíně a ta zvědavě pozorovala Arnolda, ten vyndal z lednice palačinky se šlehačkou, zmrzlinou a čokoládou. Položil je přede mě, a vedle mě si položil svůj talíř. Potom ze skříňky vyndal misku, v ní byla kuřecí nožka, a položil ji na zem Sis nečekala ani sekundu a vrchla se na misku. Divím se, že Arnold stačil uhnout. Sedl si vedle mě a dal se do jídla, po prvním kousku co spolkl si odkašlal a řekl „promiň, jsem to ale nezdvořák. Přeji dobrou chuť. A mimochodem co umíš z magie?" „nooo, vlastně skoro vůbec nic" „aha takže zeleňáček" řekl a ušklíbl se. Dojedla jsem a umyla po sobě nádobí, tedy chtěla jsem umýt, jenže Arnold mě poslal do pokoje a tak jsem šla. Lehla jsem si na postel a Sis vyskočia vedle mě, byla jsem unavená, ale nechtělo se mi spát. Tak jsem jen zavřela oči a hladila si Sis.

Začala jsem přemýšlet o tom co vím. Niki mi řekla že mám přemoct našeho učitele matiky, ale vím že Ziki mířil tam, že musím přemoct Timmyho. Byla jsem v tom přemýšlení tak zabraná, že jsem si nevšimla toho, že do místnosti vešel Arnold. „Nad čím přemýšlíš?" vytrhl mě z přemýšlení a posadil se na mou postel. Hned jsem si sedla taky. „Je pravda, že tady budu dva roky?" zeptala jsem se. Vykulil na mě oči a řekl „co? Odkud si na to přišla?" „řekl mi to kamarád" začal se smát, já jsem se samozřejmě usmála také, nechtěla jsem být ta divná.
(Já-J, Arnold-A)
A: ne nebývá se tu víc než měsíc, jinak záleží na žákovi. Jestli ti to půjde tak odejdeš dřív.
J: aha. A co se tu budu učit?
A: copak jsi viděla než jsem pro tebe přiletěl?
J: aha! Budu se učit dělat hvězdičky! Napadlo mě, ale nedoufala jsem v to, že jsem si typla dobře, přece by mě sem Nick nepřinesl kvůli tomu.
Alex se začal smát a potom řekl: a jakou měla ta hvězda barvu?
J: no... Myslím že červenou, žlutou, růžovou, zelenou, modrou a šedou.
A: to si ze mě děláš srandu?
J: ne. Proč?
A: zatím všichni měli jednu barvu, vyjímečně dvě. Řekl to takovým tónem až mi naháněl strach.
J: je to špatně?
A: nevím. Starostlivě se mi podíval do očí, a mně se vyrojila v hlavě otázka jak vyšitá "co jsem vlastně zač?" pohled mi sklouzl na moje ruce, pozorovala jsem každý záhyb a do očí se mi hrnuly slzy. Chtěla bych být ta normální Alex co o kouzlech jen snila.
A: jsi v pohodě?
J: jo. Jo jsem. Řekla jsem a utřela si slzy. Musím být silná.
A: k těm barvám co myslíš že znamenají za schopnosti?
J: no červená asi oheň, zelená stromy a modrá vodu, ale ty ostatní nevím
A: fajn, to máš dobře. A jaký jsou hlavní čtyři elementy?
J: a ještě vítr.
A: ano a má šedou barvu, potom je láska ta má růžovou, ale vůbec nevím co je žlutá...no jinačí téma. Už se cítíš líp?
J: jo i noha mě už nebolí
A: to je fajn, můžeme začít s výcvikem?
J: jo samozřejmě, může jít i Sis?
A: noo asi jo řekl a usmál se, úsměv jsem mu oplatila, vzala Sisi do náruče a vstala z postele, hned se postavil taky. Chytl mě za loket a vedl mě do do jeho pokoje, nepochopila jsem proč jsme nemohli zůstat u mě, ale neodvážila jsem se ptát. Postavili jsme se doprostřed místnosti on roztáhl ruce a z rukou mu vyprskly fialové plameny, jakmile se dotly zdí, tak se začala měnit podlaha v modrou s indigovými tečkami. Povlak se šířil po stěnách, až se uzavřel nad námi. Když dokončil kouzlo tak připažil a koukl se na mě. Oči mu ještě zářily tmavě modrou barvou. Jak už asi víte, tak jsem pusu měla zase otevřenou, tohle jsem ještě nikdy neviděla. Když mu přestaly zářit oči a usmál se na mě, tak tím jeho úsměvem se mi podlamovaly nohy, takle se na mě ještě nikdo neusmál. Kdyby ke mě nepromluvil tak bych asi zůstala v tranzu do konce života.
Arnold: tak tady tě budu učit
Alex: co to je za plazma?
Arnold: to je silové pole, je nezničitelné.
Alex: aha.
Arnold vyčaroval nějakou příšeru a poté řekl
Arnold: skus ji přemoct.
Koukala jsem na něj jak na blázna, to přece bez výcviku nejde! Počkat ta příšera se může pohybovat? Šla přímo ke mně a chrlila oheň všude kolem sebe, když už se skláněla nade mnou tak jsem se koukla na Arnyho, ten měl doslova strach v očích. Ou asi to dělám špatně...no to mi došlo brzo. Co uhazí oheň? Voda ne všechen, vítr může přidat kyslík, ale udusí se když na něj sesypu hromadu hlíny? Začala jsem couvat, couvala jsem až jsem zády narazila asi na stěnu, nadechla jsem se a dala jsem ruku proti němu a soustředila jsem se tak pekelně vvynaleznout hlínu až se mi to povedlo, ale místo aby se začala sypat na obludu, tak se začala sypat na mě, jój nic nemůžu udělat pořádně? Příšera znovu stála nade mnou jako deštník. Než si uvědomila že hlína hazí její plamínky na zádech, začala sebou mrskat, upps asi jsem jí naštvala. Vychrlila jeden obří plamen přímo na mě. Au zaječela jsem a když znovu z pusy vyrazila ten obří plamen tak jsem se schoulila a nevědomky proti ní nastavila ruku a najednou cítím lehké vybrování na dlani. Kouknu se a z mý dlaně vychází hlína která směřuje na příšeru. Pokusila jsem se ještě víc soustředit a vytryskl obří pramen hlíny. V šoku jsem se sesunula po stěně a Arny ke mě přiběhl
Arny: to bylo úžasný! Ty jsi ho uhasila! A bez cvičení! Za to pro tebe něco mám...
Řekl a usmál se

Doufam že se vám toto líbilo a vote nebo komentář hodně potěší ;)