Hogwarts Diary (CZ FF) ✔

3. - Poúplňkové jednání

Jelikož jsme z dnešního opakování matury mírně vystrašená (ano dělala jsem další pokus :/) tak vám sem dám novou kapitolu dřív :) 

Snad se vám bude líbit a teď už se do toho pusťme :)

-- -- -- 

 Po tom incidentu s nelegálním uspávadlem se nic nedělo. Kluci otravovali jako normálně, dokonce i Sirius si nedal pokoj, když ho pustili druhý den z ošetřovny, ale mezitím stihli plánovat i tu svojí 'mega' párty. Bylo to dva dny po úplňku kdy se objevil James a Sirius s Peterem za zády a přisedli k nám. Stále jsem cítila, jak moc unavená jsem. Nejradši bych prospala celý den. Což se mi splní. Jelikož je pátek. A já se rozhodla spát celou sobotu. Remus mi odlil trochu toho jejich odvaru. Stačí dvě kapky na polštář nebo cokoliv v dosahu a budete spát do doby než do místnosti nevnikne čerstvý vzduch. Lily s Ruby měly na víkend odjet domu, takže pokoj pro sebe. Na jednu stranu jsem byla ráda, ale na druhou.. aspoň se budu těšit až je uvidím.

„Takže ta párty." sedl si Sirius naproti mně. Sotva jsem ho vnímala, protože moje hlava byla na mých rukách, které jsem měla položené na stole. „Liv. Týká se to i tebe." uhodil rozloženou dlaní do stolu u mojí hlavy. Ruka mi vyletěla dřív než jsem jí stihla zastavit. Mé dlouhé nehty se mu zaryly do kůže kolem zápěstí. Hlasitě vyjekl. Pomalu jsem zvedla hlavu a koukla na něj.

„Neprovokuj polovičního vlkodlaka holou rukou." sykla jsem na něj. Na zápěstí se mu třpytili kapičky krve, které se zvětšovaly a začaly stékat dolu na stůl.

„Liv." položila mi Ruby dlaň na ruku, jejíž nehty byly stále zabořené v Siriově zápěstí. „Klídek ano." promluvila znovu tiše. Pomalu jsem nadechla a zase vydechla. Svojí ruku jsem stáhla k sobě a dál na Siriuse koukala. Pohled mi oplácel. Rychle jsem se zvedla a moje kroky zamířily do víc do útrob hradu. Cestou jsem koukala na svoje zakrvácené nehty. Nevnímala jsem v tu chvíli nic. Nevnímala jsem kroky za mnou. A ani to, že se nebezpečně přibližuji ke čtvrtému patru.

– – –

Zavřela jsem za sebou dveře. Zjistila jsem v nějaké nejspíš prázdné učebně. Došla jsem k nejbližší lavici a zhluboka dýchala. Musela jsem se zklidnit. Nemůžu dál ubližovat svým přátelům. Opakovala jsem si pořád dokola. Podepřela jsem si oběma rukama hlavu. Nereagovala jsem ani na vrzání pantů od dveří.

„Jděte, prosím, pryč." zamumlala jsem. Možnost, že by to mohl být nějaký profesor jsem uvážila. Proto jsem se snažila být co nejslušnější.

„Ne. To myslím nepůjde." hlas od dveří mi byl povědomý. Pomalu jsem položila ruce na desku stolu, snad ještě pomaleji mi hlava otočila směrem ke dveřím. Sirius. Kdo jiný. Kolem ruky měl obvázaný látkový kapesník. Musel být Ruby. Krev začínala prosakovat.

„Asi bych se měla omluvit." pronesla jsem nejistě. Hlavu jsem měla skloněnou a koukala na své ruce v klíně, které jsem tam poté co jsem se na lavici obrátila tělem k němu.

„Nejspíš bych se měl omluvit já." při jeho slovech mi hlava vystřelila směrem na něj. Nechápala jsem. Za co by se měl omlouvat on? Nic neudělal. „Víš.. znám to u Remuse, když ho probudím po jedný z těch úplňkových nocí.." další krok. „.. nemá po těch letech tak rychlou reakci jako ty, ale umí zavrčet.. hodně." krok. Byl ode mě možná dva kroky. Zmenšil vzdálenost a klekl si naproti mně. „Liv.. klídek. Jo říkala to i Ruby, ale.. neber to tak, že.." vydechl se smíchem. „Zamotávám se do toho. Kvůli tobě." nad jeho slovy jsem se zasmála.

„Nechtěla jsem ti ublížit. Vážně ne." natáhl ke mně druhou ruku, tu zdravou a odhrnul mi z obličeje několik pramenů vlasů.

„Víš, že máš tady.." ukázal nejdřív na sobě na čelo. Zmateně jsem se zamračila. Ruka mi automaticky vystřelila k místu na které ukazoval. Pokusila jsem se setřít špínu, kterou jsem tam měla. „Počkej." ruku mi chytl. Z kapsy vytáhl další látkový kapesník. „Ruby. Asi bude věštkyně." kapesníkem párkrát přejel po místě, kde jsem měla čelo špinavé. Následně vzal do dlaně ruku, na které byla jeho krev.