"Chováš se jako malej," vyčetla Michaelovi jeho holka Amanda. "To přece nemyslíš vážně, že..."
Protočil oči. Stejně ji neposlouchal. Už dávno se naučil vypínat, a to nejen když na něj mluvila Amanda.
Když dokončila svůj monolog, zamířil do třídy na poslední hodinu. Posadil se úplně dozadu, úplně sám, a položil si hlavu na lavici. Za chvíli to skončí. Za chvíli bude moct jít domů. Konečně. Ještě jedna hodina.
"Clifforde?! Nevšiml jste si, že už začala hodina? Spát můžete doma!"
Otráveně zvedl hlavu. Dějepisář pan Jackson na něj upíral vražedný pohled.
"A kde vůbec máte pomůcky? Neměly by náhodou ležet na stole?"
Michael něco otráveně zamručel a sáhnul do batohu pro sešit a propisku.
Nebyl vždycky takový. Otrávený a vyčerpaný. Se svým kamarádem Calume se změnil. Když nebyl s ním, cítil se, jako by život nestál za nic. Nikdo ho neměl rád, všichni na něj křičeli. Není snad život moc krátký na to, aby se jím plýtvalo? Měl by být tam venku a prožívat dobrodružství. Jet na road trip po Austrálii, prozkoumat svět, udělat něco úžasného...
Už jenom jedna hodina.
"Clifforde?! Na něco jsem se vás ptal! Jste psychicky labilní nebo co?"
Já se na to můžu vykašlat, pomyslel si Michael. To už příště rovnou můžu zůstat doma. Bože, tohle je snad ten nejhorší učitel...
Další den skutečně nešel do školy. Ráno párkrát zakašlal a pak už se jenom cpal těmi nejlepšími věcmi, které v kuchyni našel, a přitom ležel zachumlaný pod úžasnou huňatou vyhřátou dekou. Už dlouho se necítil tak šťastně.
Večer za ním přišel Calum.
ČTEŠ
Feels Good [5SOS CZ fanfiction]
FanficKaždá písnička skupiny 5 Seconds of Summer vypráví jiný příběh...