Soldier.

_asperger syndrome_

_Harry_

,,Dee?'' jemně jsem zaklepal na její dveře a následně vešel dovnitř. Seděla na posteli v bílém tílku, džínových kraťasech, své nádherné a dlouhé hnědé vlasy měla rozpuštěné a dělala cosi na mobilu. Připadala mi jak anděl mixlý s ďáblem, ale i přes to jak jsem byl naštvaný,tak jsem se při pohledu na ní rozplýval. ,,Co se děje Harry?'' věnovala mi pohled ,,Dee..chci aby sis uvědomila, že mě to doopravdy naštvalo..ale už se nechci hádat.'' přešel jsem k posteli na, které seděla a své tělo jsem posadil těsně vedle toho jejího. ,, Jo..já se taky hádat nechci.'' lehce se pousmála. Jemně jsem ji pohladil po tváři a poté přitiskl své rty na ty její. Její rty už jsem znal sakra moc dobře, takže mě nijak nepřekvapila chuť tohohle polibku. 

_Madison_

,,Takže vážně nemám večer přijít?'' zeptal se mě Lou už po desáté, když jsme stáli před mým pokojem ,,Loui..po desátý ne,nemáš.'' zasmála jsem se ,,A běž teď za tou Gemmou, jasný?!'' člověk mu musí všechno zařizovat ,,Jo, neboj se.'' ,,Dobrou.'' líbl mě na čelo. 

Opatrně jsem si lehla do postele a pečlivě zakryla každou část mého těla. Jako každý večer jsem i dnes vzala do ruky fotku s mým bratrem. Říkám si, jestli je tam někde nahoře a kouká se na mě..tak jestli je na mě pyšný, nebo jestli se mi tam směje. Tak moc mi chybí. Byl to jediný člověk, který mi rozuměl ve všech směrech, člověk který tu byl vždy pro mě.. teď jsem zůstala sama v tomhle světě. Jediný kdo tu pro mě je mamka se, kterou se vidím jen o víkendech. Někdy si říkám, že jsem jí neměla nechávat doma samotnou..ne po tom co ztratila svého syna. Snažím se s ní volat co nejdéle a co nejčastěji, ale není tu příliš moc času. Najednou někdo otevřel dveře a hned za sebou zavřel. ,,Louisi říkala jsem, ať nechodíš.'' prokroutila jsem očima, i když vím, že to nemohl vidět ,,Jo, tak já mám konkurenci, joo?'' ozval se hlas, který nepatřil Louisovi, ale Niallovi. ,,Nialle?! Co tu děláš?!'' vypískla jsem potichu ,,Malá návštěva na večer.'' cítila jsem jak ze mě sundavá deku, jeho tělo jak si lehá ke mě a následně jak nás oba přikrývá. Cítila jsem jeho tělo přitisknuté na tom mém a nechci říct, že by mi to nebylo příjemné..ba naopak jeho ruce omotané kolem mých boku bylo něco úžasný, ale pořád jsem si, tak trochu představovala, že ten kdo leží zamnou je Harry nikoliv Niall. Najednou jsem ucítila příjemné lechtání na mém krku, které bylo způsobeno lehkými polibky, které mi věnoval. ,,Proč to děláš.'' špitla jsem po chvíli ,, Protože chci, aby si věděla, že tu pro tebe jsem.'' špitl mezi polibky ,,Ale proč, tak najednou..celou dobu si se choval ke mě jak-'' ,,Pšt.'' umlčel mě Niallův ukazováček, který mi přistál na ústech ,,Madi na filozofie je teď pozdě..máme spát.'' uchechtl se ,,No, tak to by si pan Horan měl zklidnit svá ústa, protože putují někam kam vůbec nemají.'' vyplázla jsem jazyk a otočila se k němu opět zády.

Z poklidného spaní mě vyrušil zvuk něčích pohybů. ,,Co to děláš?'' šeptla jsem rozespale ,, Mad musím jít na pokoj.'' pomalu se zvedal ,,Ale vždyť dneska je budík posunutej.'' chytla jsem ho za zápěstí ,,Jo, ale čtvrťáci musí vstávat jak učitelé dneska..což znamená, že do 5 minut musím být ve svém pokoji.''sundal mou ruku z jeho zápěstí ,,Ty si vymýšlíš Nialle.'' zívla jsem ,,Rád bych si vymýšlel..uvidíme se kočko.'' rozloučil se a zmizel za dveřmi. Jednou za tři měsíce za námi mohou přijet naše rodiny. Dneska právě byl den, kdy rodiny všech vojáků a dokonce mohli přijet i rodiny učitelů. Dopoledne jsme museli uklidit areál a celkově všechno připravit na příjezd našich rodin. Jelikož s berlemi bych při úklidu moc nepomohla, tak mi Liam vymyslel velice záživnou práci. Celé dopoledne budu tisknout letáčky, které budou ve vstupní hale.

,,Mad?'' ve dveřích se objevila hlava Gemmi ,,Ahooj.'' usmála jsem se. Jelikož mi Gemma opět přinesla snídani, tak jsem se od stolu, kde jsem se malovala, přesunula k posteli. Dnes jsem se namalovala po druhé za tu dobu co tu jsem a to jen protože nechci, aby se mě moje vlastní mamka lekla. ,,Včera zamnou přišel Louis.'' pousmála se, když si sedala vedle mě na postel ,,A?'' zeptala jsem se zvědavě ,,No o tom všem jsme si popovídali a... jsme spolu!'' vypískla nadšeně ,,No to je skvělý!'' rozzářila jsem se ,,Ale!!'' zdvihla jeden prst a já se následně utišila ,, S Louisem jsme se dohodli, že to bude jen mezi námi třemi. Harry by mi to v životě nedovolil.'' hlesla ,,Ale Gemmo... vždyť si dospělá..je tvoje věc s kým si.'' zakroutila jsem nesouhlasně hlavou ,,No..Mad není to, tak lehký mít Harryho za bratra..'' lehce se usmála ,,Víš máme ještě jednu sestru..Hazel. Do tří let byla naprosto normální malá holčička, ale pak se u ní projevil Aspergerův syndrom, autismus. Harry jí měl odmalička rád jak svou vlastní dceru a, když se u ní projevila tahle nemoc, tak to Harry nesl strašně špatně a pořád nese. Dneska přijede.'' to co mi právě Gemma řekla mě neskutečně zarazilo. Vůbec jsem to netušila.

Svou dopolední práci už mám za sebou a rodiny by měli přijíždět, tak za hodinu. ,, Mami si už na cestě?'' zeptala jsem se ,,Madison nemůžu přijet.'' zaslechla jsem v telefonu ,,Cože?! Mami ty si slíbila, že přijedeš! Co se to s tebou děje? Nechceš, abych o víkendech jezdila domů, nechceš dnes přijet..co se děje??!'' nechápala jsem co se s ní poslední dva týdny dělo ,,Miláčku pochop mě.'' pípla do telefonu ,, Mami řekni mi co se děje!'' naléhala jsem, ale odpovědi jsem se už nedočkala. Kdybych mohla, tak se teď hned sbalím a odjedu za ní. Byla jsem opravdu naštvaná.

Do areálu přijela už i Louisovo rodina. Jeho mamka je moc příjemná a jeho sestry jsou nádherné. Viděla jsem, že i Niall tu má rodinu. Nevěděla jsem, že Niall má staršího bratra a mladšího bratra a dokonce nejspíš i sestru? Ale ta holka teda nebyla podobná nikomu z jejich rodiny. S berlemi jsem se obtížně dobelhala na lavičku, která byla trochu dál od toho všeho dění. Na lavičce seděla nejspíš pětiletá holčička s kudrnatými vlásky, jako měl Harry. Opatrně jsem si sedla vedle ní. Kývala se ze předu do zadu, v ruce žmoulala dvě panenky a povídala si cosi pro sebe. Mám dojem, že jsem našla Harryho sestru. ,,Ahoj Hazel.'' usmála jsem se na kudrnatou holčičku ,,Ahoj'' nevěnovala mi žádný pohled a dál se věnovala svým panenkám ,,Jak se jmenují?'' ukázala jsem na panenky ,, Libby a Molly.'' řekla svým roztomilým hláskem ,,A kolikpak jich máš?'' připadala jsem si, jakože si tu povídám sama se sebou jelikož Hazel se na mě ještě ani jednou nepodívala ,,Hazel má doma 57 panenek.'' stále se pohupovala dopředu a dozadu ,,A jakto že Hazel tu sedí sama?'' zeptala jsem se ,,V tuhle dobu si Hazel hraje doma s panenkami, ale teď si Hazel hrát doma nemůže.'' začala být nějaká rozrušená ,,Hazel není doma! Hazel není doma!'' pohupovala se rychleji a rychleji a křičela kolem sebe. ,,Nenene! Hazel klid.'' snažila jsem se jí uklidnit a dokonce jsem se snažila jí i obejmout, ale nepustila mě k sobě ,,Hazel potřebuje domů!'' opět křikla ,,Broučku pššš.'' posadila jsem si ji na klín a přitiskla jí ke svému tělu. Pohupovala jsem s ní, tak jak se před tím pohupovala sama. ,,Hazel!'' uslyšela jsem jeho chraplavý hlas.

Supr takže další díl tady!!!!Co si o tom myslíte? Louis a Gemma, Hazel?, a co Niallova záhadná sestra? (na obrázku je Hazel)