Soldier.

_like your brother_

,,Madie jak si zvládla vyhrát?!'' zíral na mě udiveně Lou ,,Prostě jsem si vylezla na strom a seděla tam. No a jak nějakej retard jsem počítala listy na stromě, jelikož jsem se tak neskutečně moc nudila.'' vyprávěla jsem Louisovi, když jsme šli z večeře, která nakonec nebyla, až tak špatná jak jsme si s Harrym mysleli. ,,Mě chytli asi po třech hodinách.'' podrbal se Loui na zátylku ,,No, tak to by ses měl sakra stydět.'' začala jsem se smát ,,Hele! Příští přepadovku určitě vyhraju.'' nadzvedl hlavu a pyšně se podíval ,,No jasně.'' uchechtla jsem se ,,Ale určitě dostanu nějakou skvělou cenu a tobě to bude strašně moc líto.'' šťouchla jsem ho do ramene ,,No vlastně štvalo mě to, když mě chytli, ale když jsem zjistil, že mám volno a můžu na pokoj, tak mi to ani tolik nevadilo.'' vypláznul na mě jazyk. Hned jak to dořekl jsem mu chtěla ten jazyk chytnout a zakroutit mu s ním, tak že by ho už niky nerozmotal. ,,To není fér! Já tam sedím šest hodin na stromě hladovím, mrznu a umírám nudou, zatímco si Tomlinson odpočívá na pokoji.'' řekla jsem nevěřícně ,,Výhra něco stojí.'' uchechtl se.

Od Louise jsem se dozvěděla, že už máme volno, což by mě v normálních okolnostech potěšilo, ale dneska jsem dopoledne spala a odpoledne jsem si dřepla na strom, takže jsem nebyla vůbec utahaná. Možná bych si i sedla na pokoj a byla na mobilu, jenže při mém seskoku ze stromu mi mobil vypadl a hned mi ho Harry zabavil. Vyšla jsem z budovy ve,které jsem bydlela a šla se trochu projít po areálu. Narazila jsem na menší ''parčík''. Byly tu lavičky, tráva a ve prostředku byla menší modrá skvrna čemu by jsme mohli říkat jezírko. Usoudila jsem, že mě nezabije, když si aspoň na chvíli odpočinu, tak jsem se posadila na jednu z laviček. Seděla jsem tu asi čtyři minuty a nic se nedělo, nikdo tu neprošel prostě nic. Najednou jsem, ale za sebou uslyšela něčí hlas. Stál tam Harry a s někým telefonoval. Pro jistotu jsem se otočila a dělala, že vůbec nic neslyším. ,,Odpoledne byla ta přepadovka.'' odpověděl někomu do telefonu. Myslela jsem si, že volá se svou sestrou a říká jí co se zde stalo, ale kdyby mluvil se svou sestrou, tak bych nechápala proč jí říká tohle ,,No asi určitě byla za Paynem, protože pak jsem s ní musel do tělocvičny.'' proč se sakra s někým baví o mě?! ,, Stejně nechápu proč si na ní pořád stěžuješ.. Jo jasně je možný, že to tu fláká, ale myslím si, že není jediná.'' on mluví s Johanson! Bože doufám,že od ní něco nechytne přes ten telefon ,,Jo jasně..Já tebe taky pa.'' poté hovor ukončil a bez toho aniž by si mě všiml, tak odešel. NE! NE! NE! Prosím jen mi neříkej, že má něco s Johasnon! 'V čem je lepší, než já?,Je hezčí?,Jsem ošklivá?,Proč jí miluje?,Však mi by jsme se k sobě hodili' tohle všechno mi běhalo hlavou. Bylo mi z toho celkem na nic. Jo jasně je to můj učitel a kolika procentní šance je, že by jsme spolu mohli něco mít, ale já ho prostě začínala mít ráda..a asi víc než ráda.

,,Jak tě sakra napadlo vylézt na strom?'' vynořila se přede mnou blonďatá hlava, kterou jsem už znala víc, než bych snad chtěla ,,Teď nemám náladu na to se s tebou hádat.'' doufala jsem v to, že už se nebude snažit navázat kontakt ,,Proč hádat?'' zeptal se a já prokroutila očima..fajn, tak asi to neukončíme, tak rychle ,,Nevšiml sis toho jak to vypadá, když se bavíme?'' nadzvedla jsem jedno obočí ,,No obvykle mě odmítáš s větší energií.'' opřel se o zeď, aby mi zabránil projít ,,už na začátku jsem ti řekla, že nemám náladu, tak mě laskavě nech bejt!'' zvýšila jsem hlas ,,V klidu kočko.. o co jde?'' on mi snad nerozumí? ,,Do prdele ty mi nerozumíš?'' snažila jsem se ho odtlačit z cesty přede mnou ,,Nialle koho tady zas otravuješ?'' slyšela jsem jeho otrávený chraplavý hlas ,,Neřekl bych, že otravuju.'' olízl si horní ret, když se u nás objevil on. Prohlédla jsem si jeho obličej a vybavila se mi ta poslední věta, kterou řekl do telefonu 'Jo jasně..já tebe taky pa.' ,,No ty si mi tady chyběl.'' vypadlo mi najednou z pusy,když jsem byla na odchodu. Kurva! Co si to řekla Madison?! ,,Murrer okamžitě se vrať!'' zařval na mě, tak že to musel slyšet celý areál. Když jsem se otočila viděla jsem Niallův překvapený výraz a Harryho hodně hodně moc naštvaný výraz. ,,Do prdele.'' řekla jsem si pro sebe. Pomalejším krokem jsem se vydala zpět k těm dvěma. ,,Nialle ty padej.'' zavrčel na Nialla ,,V klidu Harry.''uchechtl se a už byl na odchodu. ,,Co to mělo znamenat Madison?!''viděla jsem jak zaťal zuby ,,Já-já-já se omlouvám..mě to nechtěně ujelo.'' sklopila jsem pohled, jelikož jsem se mu bála podívat do očí ,,Kurva naivně jsem si myslel, že by si se už mohla začít chovat normálně!'' okřikl mě a divila jsem se, že mi třeba ještě jednu nevrazil ,,Co?! Já?! Od tý doby co jste mě našel na tom stromu a šel jste se mnou, až na večeři, tak jste se ke mě choval jak k nějakýmu odpadku!'' nechtěně jsem zvýšila hlas a bála jsem se jeho reakce ,,Já jsem tvůj učitel! Můžu se k tobě chovat jak chci!'' zařval ještě víc, než před chvílí. V ten moment mě píchlo u srdce. Cítila jsem jak mi začínají slzet oči. Já husa jsem si myslela, že by mě mohl mít třeba i rád. Najednou, ale i v jeho obličeji bylo vidět překvapení..jakoby se zamyslel nad tím co vypustil z pusy před pár okamžiky. ,,Tak kurevsky moc mi připomínáš tvého bratra.'' řekl si pro sebe, ale já to i přes to slyšela. ,,C-co prosím?'' řekla jsem udiveně a utřela si uslzené oči. Co tím myslí? On zná mého bratra?..No věkově by to vlastně i sedělo,ale Mason se nikdy o nikom z vojny nezmiňoval. ,,Běž na pokoj.'' řekl bez zájmu a odešel. Seřve mě tu jak psa, začne mluvit něco o mém bratrovi a pak mi řekne ať jdu pryč. Co je tohle za den?

Vyřízeně jsem se svalila na postel. Jo tenhle den nebyl pro mě fyzicky náročný, ale psychicky až moc. Nejdřív se dozvím, že Harry to táhne s Johanson, pak se s ním pohádám a ještě k tomu mi připomene mého bratra. Co je to za člověka?! ,,Proč si taková kráva Madison.'' vzlykla jsem. Slzy se valily jedna za druhou a upřímně ani nevím kvůli čemu jsem brečela víc.. jestli kvůli tomu, že na Harryho můžu zapomenout a nebo kvůli Masonovi. Začala jsem si uvědomovat, že i přes všechen vztek co k Harrymu od dnes chovám, tak že bych byla mnohem radši v jeho přítomnosti a nechala na sebe řvát, než abych byla bez něj.

Už asi dvě hodiny se převaluju na posteli a nemůžu usnout. Koukla jsem se na hodiny 1:07. Tak snad Louímu nebude vadit večerní návštěva..no už spíš ranní.Nazula jsem své bačkory a opatrně otevřela dveře. V tichosti jsem se snažila přejít přes celou chodbu až k jeho pokoji. Byla jsem fakt nadšená, když už jsem stála u jeho dveří. Rychle jsem je otevřela a zahučela dovnitř. ,,Co to kurv-..Madison?!'' vyjekl vystrašeně Lou ,,Pst Louisi!'' zašeptala jsem a přešla k jeho posteli. ,,Nemůžu spát.'' oznámila jsem mu ,,Bože já tě zabiju.'' i když jsem to neviděla kvůli tmě, která panovala celým pokojem, tak bych vsadila všechno, že právě teď prokroutil očima. ,,Díky.'' vypískla jsem radostí a hupsla k němu do postele. Když jsem si lehla tak si mě Lou přitáhl do objetí..přála jsem si, aby to udělal. ,,Dobrou noc.'' špitl a vtiskl mi malou pusu do vlasů ,,Dobrou.'' pousmála jsem se pro sebe. Lou je ten nejlepší kluk pod sluncem.

Vždycky nevím co sem psát:X:D každopádnědoufám, že se vám díl líbí:DDD jak originální.