U stolu si furt o něčem povídali ale nikdo je neslyšel když byli tak daleko od nás ale smáli se a Bára se někdy na mě podívala a usmála se.
Všichni jsme dojedli a všichni si šli zabalit.
Báry pohled:
S Luckou jsme si šli zabalit věci. Já si vzala svůj vak a dala do něj gopro, mobil a pití.
Lucka si taky vzala vak též odemně který jsem jí dala k narozeninám.
Chytli jsme se kolem ramen a společně vyšli před tábor kde už stál Premi a GoGo.
Premi: Jak se těšíte dámy?
Já: Strašně moc.
Lucka: Já taky.
GoGo: Jo teď vůbec nemusíme spěchat takže si to užijem na plné pecky.
Co má s těma peckama už to nechápu. Nasedli jsme do autobusu a já seděla mezi Peterem a Luckou a vedle ní seděl Jirka. Vždycky se jí trochu líbil a když ho viděla byla z něj na prášky. Docela by se k sobě hodili ale radši do toho nebudu zasahovat abych něco neudělala špatně.
Všichni byli na místech a a vyjeli jsme do Vídně.
Celou cestu jsme si povídali a já trochu i vlogovala. Začínala jsem být docela unavená tak jsem položila hlavu na Peterovo rameno.
Já: Nevadí?
Peter: Neva klidně spi ať máš hodně energie.
Jen jsem se na něj usmála a po pár minutách mě uspalo tlukot jeho srdce a to sama ani nevím jak jsem ho slyšela.
Explův pohled:
Nakonec mi spadla do klína a usnula.
Lucka: No jo už zase spí.
Já: To je u ní normální?
Lucka: Jo když se někam jede tak je unavená.
Jirka: No jo ale podívejte asi seš pohodlnej Peter.
Já: To bych žekl.
Pohladil jsem jí po vlasech až na záda a kvůli mým reflexům bych jí málem šáhl na zadek.
Lucka: Někdy nechápu proč se to děje zrovna jí.
Já: Co?
Lucka: No někdy prostě nechápu proč ona to má tak těžký.
Já: Vždyť má super život ne? Má už přes čtyři miliony odběratelů a bydlí v domě se svým nejlepším kamarádem.
Lucka: To ano to se jí podařilo a je to velký úspěch ale na základce měla psychické problémy. A chodila k psychologovi začalo to od té doby co se od nich táta odstěhoval do Ameriky.
Já: To jsem nevěděl teda myslím to o těch psychických problémech.
Lucka: Nikdo jí nerozumněl dokonce ani já a to mě bolelo vidět jí každý den se trápit. Jednou přišla do školy a měla zavázanou levou ruku obvazem. Když jsem se jí ptala tak se na mě usmála a řekla mi že si jen ulevila ale odvezla jí kvůli mamce záchranka. Viděla jsem ten obvaz od krve nikdy jsem nečekala že by si to udělala. Byla to nejvíc pozitivní člověk ve třídě každého se snažila rozveselit ale sama potřebovala pomoct. Ale někdo jí furt něčím níčil a to jsem věděla jen já. Radši se budem bavit o něčem jiném tak co vy a holky?
S Jirkou jsme na ni vytřeštili oči. A všichni tři jsme se rozesmáli.
GoGo: Čemu se tak tlemíte?
Lucka: Jen jsem se zeptala.
Jirka: Tak já ti odpovím. Ne teď žádnou nemám a to kvůli tomu že jsem žádnou nenašel.
Já: A já to samé.
GoGo: Tak vy se bavíte o holkách s holkou no vy jste frajeři!
Jirka: Lucka se na to ptala!
Lucka: No jo přiznávám ale dávejte bacha ať Báru nevzbudíte. Už jste ji viděli nevyspalou?
Já: No párkrát jsme ji probudili.
Lucka: Tak to musela být hodně naštvaná.
Hoggy: Taky zrovna moc slušně nemluvila.
Lucka: To taky bylo jednou že jsme měli rozlučku v devítce a byla to velká párty. Kde se jedna kamarádka Ann opila dřív než ostatní a pak zpívala přes celou chatu. Bára poprví měla kocovinku a proto jsme ji trošku ty zkušení po kocině což byla většina jí tak trochu probudili. No a hádejte co se stalo.
Prooxy: Poblila se?
Lucka: To ne to až potom. Tak nejdřív spadla z postele pak když se postavila tak spadla na spolužáka který jí naštěstí chytil. A pak nás postupně zmlátila polštářem. A aby jsme cítili její pomstu nás každého v noci polila strašně studenou vodou.
Tak tomu říkám pomsta!
Kovy: Tak to je zajímavé. Máš ještě nějaké příběhy?
Lucka: Mám je i rozdělené na kategorie ale všechny se jmenujou vtipálek Bára. Mám i příběh s Prahou chcete ho slyšet?
My: Jo!
Bára: Ne!
Podívali jsme se na Báru a ta se usmívala na Lucku a zas si sedla.
Bára: Podle toho jaký příběh.
Lucka: Ten zájezd.
Bára: To byl strašný trapas!
Lucka: A proto to bylo tak vtipný.
Bára: No jo tak ho řekni!
Já se opřel o dveře a Bára o mě. Nekladl jsem žádný proti názor chtěl jsem jí mít tak blízko.
Lucka: Tak jednou se naše třídní rozhodla že takhle pojedem do Prahy na výlet s přespáním. Když jsme dorazili do Prahy tak jsem tady s Bárou šla jako první abychom mohli kecat s třídní. Stáli jsme na Václaváku před Narodním muzeem a bylo zavřeno. Bára se tam strašně moc těšila a když nám učitelka řekla že je zavřeno začala naše Barunka docela hlasitě nadávat. Samozřejmě jsme se všichni smáli dokonce i učitelka protože tam předváděla nějaké členy poslaneckého klubu.
Bára: No jo to jste mi všichni tleskali.
Všichni jsme se tomu smáli a Lucka potom co jsme se dosmáli pokračovala.
Lucka: Tak potom co jsme si trochu prošli Prahu jsme šli na ubytovnu. S Bárou jsme měli pokoj vedle kluků což bylo utrpení protože jeden z nich byl úchylnej na Báru. Ale to odbočuju tak jednou takhle po večerce jsme se rozhodli si koupit v automatu bagetu. Bára nekoukala na cestu a do někoho vrazila. Do samotného Petra Lexy!
Všichni jsme se podívali na Hoggyho a ten dostal záchvat.
Hoggy: To si pamatuju. Tehdy ještě netočila a asi byla můj fanoušek protože jen na mě koukala. A pak jsme si dali čísla a po nějaké době se naše mamky seznámili a my se tím víc zblížili. A dokopal jsem jí k natáčení.
Lucka: No jo a potom co jsme si koupili bagetu jsme načapali kluky v našem pokoji. Asi hledali nás protože když nás viděli tak se lekli. Začali jsme se vychloubat s podpisem od HOGGYHO a oni jen čuměli. A druhý den jsme šli na výstavu lidským těl ale všichni kromě Báry si vzali blicí pytlík.
Bára: Šla bych na to znova bylo to super!
Lucka: No jo nikdo nevěřil tomu že je to zkutečné maso ale Bára se jen usmála a koukala na to detailně. Největší sranda byla u plic kde byli normální plíce a plíce kuřáka. Bára drkla do spolužáka a ten dal krabičku cigaret do bedny kam je lidi dávali.
Bára: Aspoň viděl jak by dopadl.
Ani jsme se nenadáli a byli jsme v Rakousku. S Bárou jsme koukali oknem a prohlíželi si různé stavby. Autobus nás vyhodil u Prátru a Bára hned jako první zapla kameru a natáčela jak to vypadá.
Já, Bára, Lucka a Jirka jsme šli na první atrakci a to byla horská dráha ale ne ledajaká. Byli jsme tam celý zavřený a lítali jsme. Byl jsem vedle Báry a řeknu vám že větší srandu jsem si nezažil. Zpívala I believe i can fly a já se přidával k ní. Trochu jsem si i zakřičel a Bára se tomu jen smála.
Bylo to tu super a nejlepší byla kláda ze dvou důvodů. S Bárou jsme seděl v jedné kládě a za druhý nás natáčela což byla sranda to komentovat a za třetí Bára byla mokrá. Ještě že jí skoro nikdo nerozumněl. Do konce se i stalo že jí pár lidí zastavilo a ptalo se jí anglicky jestli jsem její kluk.
Seděli jsme na lavičce na proti strašidelnému domu a všichni se na něj dívali.
Já: Nezkusíme si to?
Jirka: Já bych klidně šel.
Lucka: Já taky.
Bára: Tak dobře jdu s vámi ale sedím vedle Petera!
Museli jsme sedět dva a dva. Já seděl s Bárou vepředu a Jirka s Luckou za náma. Jen jsme si sedli a Bára jakoby přemýšlela o tom že vystoupí. Chytl jsem jí kolem ramen a ona mě objala. Vjeli jsme do tmy a tam na nás mluvili německy. Bára křičela že mu nerozumí a ať jde někam.
Najednou na nás ze tmy něco vybaflo a Bára si schovala hlavu ke mě. Přitáhnul jsem si jí k sobě a tím jí naznačil že je v bezpečí.
Dojeli jsme to a Bára se celá klepala. Hned jak jsme se dostali na světlo nás ještě pán co to řídí vyděsil maskou. To už Bára vystartovala z vozíku a sedla si na lavičku.
Došli jsme k ní a bezeslova mě objala.
Bára: Prosím už ne.
Já: Neboj asi bychom měli jít na sraz ne?
Jirka: To jo máme mít společný oběd.
Lucka: Petr nás zabije až uvidí Báru.
Byla vyděšená ale i se usmívala. Vzal jsem jí kolem pasu a všimnul jsem si že Jirka vzal Lucku za ruku a oba se na sebe usmáli. A Bára se taky začala usmívat.
Bára: Koukám že pro mě to bylo utrpění a sakra co jste tam dělali když jsem měla zavřený oči?
Jirka: Nic lekali se.
Lucka trochu zčervenala. A Bára se podívala na mě a usmála se.
Bára: Moc vám to sluší.
Lucka se podívala šťastně na Jirku a dali si pusu.
Lucka: Díky. Po těch letech jsem mu konečně řekla svoje city.
Bára: To jsem ráda.
Dorazili jsme k restauraci kde už všichni seděli u stolečků které byli k sobě přisunuté. Prošli jsme takovou bránou a já pustil Báru jelikož na ní Hoggy mával. Jen se na mě posmutněle podívala a šla si sednout k němu. Měl jsem takový zvláštní pocit nikdy jsem ho neměl ale jako bych ztrácel kus své duše.
Lucka mě pohladila po zádech a mrkla na mě. S Jirkou si sedli vedle sebe a já si sedl k Prooxymu. Díval jsem se na Báru jak se baví s Hoggym a Prooxy do mě drknul.
Prooxy: Vím že tě to žere kámo ale nejseš tady sám kdo se snaží o její přízeň.
Vím že se o ní snažím já a Hoggy ale že by ještě někdo. Prolítnul jsem po všech youtuberech a ještě jeden se na ní díval.
NE TO NENÍ MOŽNÝ!
Ahoj lidi kdo si myslíte že se dívá na Báru?
