,, Aha." Odpověděla jsem nepřítomně.
,, Báro, vím, že se ti zdálo o NĚM a ani se tě nemusím ptát. Protože tam je vždycky."
Bože.
Nevím, co dělat.
Byla jsem i v léčebně, ale nepomohlo to.
No, spíš mě Petr odtamtud odtáhnul.
To je jedno.
,, Hm, Péťo?"
,, Ano, sestři?"
,, Mám si vzít tohle tričko?"
Ukazovala jsem mu tričko bez ramínek.
,, Jo. Tohle se mi na tobě libí. Ale něco si pod něj dáš!" Řekl jako rodič, který nechce mít ze svého dítěte děvku.
,, To je jasný."
,, Vem si tu červenou."
,, To už znáš i moje prádlo?!"
,, Jen trošičku." Odpověděl ne jako rodič, ale jako můj úchylný kamarád.
Vzala jsem si teda to tričko a tepláky s mím logem na straně.
Vylezla jsem a Petr už byl taky oblečenej.
,, Už jsem ti říkal, že chci ty tepláky?"
,, Jo. Vždycky když si je vezmu."
S úsměvem jsme vyrazili do jídelny, kde si dáme snídani.
Pak jsme šli do společenky, kde jsem na donucení hrála Petrovy na klávesy.
Změnilo se to tady.
Jsou tady vaky na sezení, klávesy, je to prostě pohodlnější.
Otevřela jsem okno a viděla, jak někdo vystupuje z auta.
Vyběhla jsem rychlostí blesku ven za tou osobou.
,, JIRKOOOOOOOO!" Křičela jsem.
,, Jé, ahoj maličká!"
Pustil svoje věci, aby mě mohl obejmout.
,, Dlouho jsem tě neviděl."
,, Já tebe taky ne. Chceš pomoct?"
,, Ne, v poho."
Petr už k nám doběhl a přivítal se s Jirkou.
Společně jsme vyrazili zpět do společenky a čekali na ostatní.
Furt jsem stála u okna a koukala ven, jestli někdo nepřijel.
Dnes mají přijet kluci Madbrosáci.
Těšim se na ně.
Taky mi moc pomohli.
Kluci se tam bavili, ale najednou propuklo ticho.
Vím, co to znamená.
Objevil se ve vedlejším okně.
Koukal na mě, nedalo mi to.
Musím ho vidět.
Trochu jsem cukla.
Nevypadal jako kdysi.
Ten krásný veselý Honza.
Měl truchu zrudlé oči a vlasy JEN učesané.
,, A-Ahoj." Začal nervózně.
,, Ahoj. Jak se máš?" Mluvila jsem s ním jakoby nic.
Divil se.
Netušil, že s nim navážu konverzaci.
,, Mohlo by být líp a ty?"
,, Myslím, že by to taky mohlo být lepší."
Chvíli mezi námi bylo ticho.
Jen jsme koukali na východ slunce.
,, Máš též pocit, že máš život plný bolesti?" Ukončila jsem ticho mezi námi.
,, Jo. A ty?"
