A Nightmare (Teen Wolf FF)

Kluk

Z pohledu Scotta
"Lydie!" vykřikl jsem. Její křik bych poznal všude. Křik Banshee.
"Jedeme," zavelel jsem. "A kam jako? Jestli sis nevšiml, bloudíme tu už dobrých dvacet minut," odpověděl nevrle Isaac. To jsem ale věděl. Navíc se mě začal zmocňovat nepříjemný pocit, jako by se něco stalo.

Vzal jsem telefon a vytočil Liama. "Scotte, co potřebuješ?" zeptal se nervózně. "Je Stiles v pořádku?"

"J-jo," vypadlo z něj. Alespoň že tak. "Díky." Rychle jsem zavěsil, aby se nemohl zeptat. Isaac se rozjel, i když jsem netušil -a asi ani on sám -, kam má namířeno.

Isaac najednou zastavil, že jsme málem vyletěli čelním sklem ven. Zase jsem zaslechl křik Lydie.

"Támle někdo je," vysvětlil Isaac a vystoupil z auta. Na kraji chodníku seděl nějaký kluk, asi šestnáctiletý. Držel si hlavu a kryl si uši.

"Ať to skončí, už dost, prosím," šeptal. Jeho hlas zněl hrozně vyčerpaně a rozhodně vystrašeně. Slyšel jsem jeho srdce, které bilo strašně rychle. Koukl jsem na Isaaca a ten s udiveným a lehce vystrašeným výrazem pokrčil rameny.

"Hej." Opatrně jsem se ho dotkl. Rychle sebou trhnul a přeměřil si pohledem nejdřív mě a potom Isaaca. Potom se pomalu zvedl, jako by se nás bál. Trochu zavrávoral a kdyby se nechytl starého plotu, zase by byl na zemi.

"Jsi v pohodě?" zeptala se Lori, která se najednou objevila za námi. Kluk se na ní podíval modrýma vystrašenýma očima. Zase se ozval její křik. I Isaac už ho slyšel. Kluk před námi si zase dal ruce na uši. "Prosím!" V očích měl slzy.

"Ty jsi..?" snažil jsem se naznačit. "Co jsem?" Zvedl nechápavě hlavu. V očích měl stále ten výraz plný utrpení, a každou minutou byl horší a horší.

"Ale nic."

"Ne řekni mi to," nenechal se odbýt. S prosebným pohledem jsem se podíval na Isaaca.

Zase to začalo. Nejspíš to nikdy ani neskončilo. "Zastavte to...," Už jen šeptal.

"Co slyšíš?" vyhrkl Isaac. "Volají mě zpátky," odpověděl tiše. "Najdou mě. Musím pryč."

Narovnal se. Isaac ho chytl za ruku a opřel o plot, aby nemohl jít pryč, i když by se asi daleko neodstal. Byl bledý a ani se nesnažil nějak vykroutit.

"Nevím, kdo to je." Isaac asi začínal být nervózní. "Počkejte, co to je?" vložila se do rozhovoru Lori a vyhrnula klukovi rukáv modré mikiny. Na pravé ruce měl řeznou ránu. Modrá mikina v místě zranění nabírala rudou barvu.

"Kdo ti to udělal?"pokračoval Isaac ve výslechu. "Nevím, kdo to je. Ale volají mě zpátky. Utekl jsem."

"Jak to myslíš, že tě volají zpátky?"

"Mluví ke mně, nevím jak, ale stále slyším jeich hlas v hlavě. Je to strašná bolest."