A Nightmare (Teen Wolf FF)

Vše je jinak

Z pohledu Scotta
"Stilesi!" křičel jsem. Ležel na parkovišti vedle svého jeepu a ztežka oddechoval. Podal jsem Kiru Isaacovi a rozběhl se k němu. Jakmile jsem se ho dotkl, škubl s sebou.

"Je to dobrý," šeptal jsem. "Co se stalo?" Stiles měl v očích slzy. "Ztratil jsem je obě."

Chvíli mi trvalo, než mi to došlo. Lydia zmizela. Sakra! Jak jsem mohl být tak hloupý?

"Stilesi, neviděl jsi Thea?" zeptal se Isaac. "Ztratil jsem je obě," pokračoval.

"Stilesi." Chytl jsem ho za ramena a začal jsem s ním třást. "Stilesi? Zachráníme je, dobře? Nikomu se nic nestane." Sám nevím, kde se ta slova vzala, ale i mě o tom alespoň trochu ujistila. Všichni budou v pořádku. Musí být.

"Jsi si tím jistý?" zasmál se někdo za mnou. Otočil jsem se za hlasem. Přímo přede mnou stál Theo. Ruce od krve.

"Theo," hlesl Isaac. Stále v náručí držel Kiru v bezvědomí. Já stále seděl vedle zničeného Stilese a přede mnou stál třesoucí se Theo. Co mám dělat? ptal jsem se sám sebe ve snaze na něco přijít. Teď ne Scotte! okřikl jsem se.

Podepřel jsem Thea, který si tiskl stále krvácející ránu na břiše a sotva šel. "Stilesi, teď se postav a běž najít tátu. Musíme je všechny najít." Stiles si přejel obličej dlaní a postavil se.

"Nikomu se nic nestane," téměř šeptal a rozběhl se dovnitř. Já jsem byl s Theem rád, že jsem doklopýtal dovnitř. "Táta hledal nějaké stopy ohledně Parrishe. Už je na cestě," vysypal ze sebe Stiles hned, jak jsme vpadli do dveří. Theo se opřel na zemi o skříňku a Isaac Kiru položil na stůl. Deaton se tam objevil jako duch a ihned přistoupil ke Kiře.

"Zdá se, že je jen vyčerpaná," řekl a usmál se. Theo se s pomocí stolku, který se hemžil papíry, zvedl a podařilo se mu i pár shodit.

"Já jsem v pohodě, kdyby se někdo ptal." I když tak moc nevypadal. Byl bílý jako stěna. "Kdo ti to udělal?" zeptal se Stiles. Už v očích neměl čiré zoufalství jako na parkovišti, teď tam byla naděje.

"To bych taky rád věděl. Zaslechl jsem Lydii a tak jsem běžel k parkovišti. Viděl jsem je a snažil se jsem se je chytit, ale někdo na mě skočil s nožem. No a zbytek si už domyslíte," vysvětlil v rychlosti a stále si držel ránu.

"Scotte, Kira,"  vmísil se do toho Isaac. Pohladil jsem ji po tmavých vlasech a usmál se.

Zazvonil mi mobil. Chtěl jsem to ignorovat, ale byl to Liam. "To je Liam, nevíte, kam se vlastně poděl?" Připadal jsem si trapně. Celou dobu jsem se soustředil na ostatní, jen na Liama, mou první Betu, ne. "Liame, co se děje?" "Scotte. Asi jsem to našel. Musím si pospíšit. Je to ta stará strojovna kousek od bývalé farmy, jak Parrish popisoval. Blíží se. Musím jít" Zavěsil. "Liame!" zakřičel jsem.