Lara Crowtová [Harry Potter] [POZASTAVENO]

Prasinky

,, Proč nás budíš, Hermiono?" Ptal se rozespale George.

,, Jdu si pro Lisu. Ty dva by si pro ní nedošli. Ahoj, Lisi."
Vzala mě do náruče a já zamávala Georgovi. Hermiona se nad tím jen zasmála, protože George zamával taky. Sešli jsme schody do společenky a na gauči seděl Ron s Potterem, v podstatě jako vždycky.

,, Konečně, co ti tak trvalo! A neměla si jí dostat až na snídani náhodou?"

,, Já si pro ní došla, protože vy dva byste se o ní jinak nezajímali. A mimochodem MY jí máme hlídat, né já."
Ron si jen něco zamumlal pod vousy a konečně se rozhodlo, že se jde na snídani.
Ve Velké síni bylo docela málo lidí, Hermiona mě odnesla až k nebelvírskému stolu a tam mě položila na stůl, protože jsem byla tak malá, že to ani nikomu nevadilo.
Jen jsem tam seděla a koukala na ně jak jí. Hermiona vykouzlila mističku a nalila mi do ní mléko. Odstrčila jsem jí tlapkou od sebe.

,, Asi mléko nepije." Usoudil Potter.

,, To máš pravdu, Harry, ona ho nesnáší."
Jen jsem kývla a všichni tři na mě koukali, jak na přízrak.

,, Nebojte se jí, jen rozumý o čem se lidi baví a nám i někdy vybírala petardy."
Fred si sednul za mě a nasypal mi na talíř lupínky. To mám taky ráda, že můžu jíst jako zvíře a nikomu to nevadí.
Snědla jsem všechny lupínky a pak se napila s Fredovi skleničky s dýňovým džusem. Jen se zasmál, ale to všichni kolem.
Blížila se první hodina a proto mě Hermiona popadla a strčila mě Ronovi do rukou. Měli věštění, což mám i já.
Ron mě neochotně odnesl až do věže a sedli si s Potterem do prostřední řady ke stolku. Mě položil na stůl docela prudce, takže jsem na něj zasyčela.

,, Nenávidím kočky!"
Tak promiň!
Sklopila jsem hlavu a přešla za věštící kouli aby mě neviděl.

,, Víš co říkal George. Měl by ses omluvit."

,, Jasně, určitě se budu omlouvat kočce."
Vylezla jsem a posadila se před Rona a čekala na omluvu.

,, Dobře, omlouvám se ti, Liso."
No proto.
Vešla profesorka a všichni na ní zbystřili pohled. Zase věštění z koule.
Nejdřív to zkoušel Ron, ale vůbec nic se nedělo. Pak to zkusil Potter a po chvíli to taky vzdal.

,, Zajímalo by mě, jak to udělala Crowtová."

,, No, ale podle toho, že rozbila tu kouli, tak nic moc hezkého neviděla. Hele, myslíš, že to funguje i u zvířat?"

,, Asi ne, proč?"

,, Lisa by to mohla zkusit."
Strčil mě ke kouli a já ji obešla, abych seděla zády k Potterovi. Ale jelikož jsem malá, tak vidí co dělám. Položila jsem tlapky na kouli a objevili se obrazce.

Bílý vlk, který leží na sotva stojící posteli a zdá se, že má něco s nohou.

Nějaká věštba s Potterovým jménem.

A Voldemort.

Rychle jsem dala tlapky dolů a začala couvat. Málem bych spadla nebýt Pottera, který si mě vzal do náruče.

,, Viděl si to?" Začal mě hladit a já nekontrolovaně zapředla.

,, Co?"

,, Něco jsem tam viděl, nějaké obrázky."

,, To ti asi jen přeskočilo, Harry."
Potter se na mě podíval. Chtěl něco říct, ale byl konec hodiny a všichni odcházeli na další.
Nejvíc mě zarazil ten vlk, JÁ byla ten vlk. A myslím, že to byla Chroptící chýše.