Cure for love [pozastaveno]

8.

Nakonec je to u Gabi super! A co jsme všechno dělali? Tancovali na naše oblíbené písničky, dělali kraviny, napodobovali směšně různé celebrity, pekli muffiny a koukali na film. Teď už ležíme v posteli vedle sebe. Gabi má velkou postel, takže na ní spíme obě. Opravdu to bylo super. Předtím jsem se bála toho, co se stane, protože ... protože prostě Daniel. Ale po tom, co jsem to všechno řekla Gabi, jsme se o tom už vůbec nebavili. A když jsme ho potkali v kuchyni, tak ho Gabi odehnala s tím, že potřebujeme na práci klid. Pak se mně ale zeptala jestli jsem v pohodě. Pochopila přesně to, jak se cítím. Konečně někdo. Nikdo to nikdo nepochopil. Ale Gabi ... je prostě skvělá!

Probudíme se okolo osmé. Ještě však ležíme hodinu v posteli a sledujeme nějakou reality show v televizi. Když se konečně vykopeme z postele, jdeme do koupelny. Obě dvě si společně vyčistíme zuby a děláme u toho kraviny. Pak se učešeme, namalujeme a oblečeme. Gabi si vezme džínové šortky a bílé tílko s nápisem. Já mám na sobě černé šortky k pupíku a burgundy crop top. Sejdeme dolů ... no je tu Daniel.

G: Dobré ráno!

E: Dobré ráno.

Pozdravíme obě. Vezmeme si muffiny ... naše muffiny a jdeme do obýváku. Posadíme se na gauč a pustíme si televizi. Snídáme, povídáme si a sledujeme televizi. Všechno stíháme.

G: Emi, pospěš si! Vždyť jsi krásná, nemusíš se přemalovávat. Jdeme jen na procházku po městě!

Protočím nad ní oči. Domaluju se, obuju si sandálky, vezmu kabelku a seběhnu dolů.

E: Vždyť nikam nepospícháme.

G: Nooo ...

E: Gabrielo! Co mi tajíš?! Hm?!

Kouknu na ní s povytaženým obočím a čekám na odpověď.

G: Nic!

Zasměje se.

G: Pojď prosím tě!

Zahákneme naše ruce do sebe a rozejdeme se po městě. Jen se procházíme. No ale pak dojdeme k fotbalovému hřišti.

E: Ne, Gabi! Tam nejdu ... nejdu tam!

G: Em ... vždyť se nic neděje. Brácha bude hrát. Nemusíš s ním mluvit. Jen se budeme koukat po hezkých klucích.

Kouknu na ní, ale vím, že nemá cenu jí to rozmlouvat. Takže zaháklé do sebe dojdeme až ke hřišti a posadíme se na tribunu. Sleduju zápas, ale stejně většinu času musím koukat na Daniela. Proč musí být tak krásný? Vydechnu. Páni, ale opravdu mu ten fotbal jde. Já o americký fotbal nikdy nestála.

Nakonec vyhrajou. Daniel k nám přiběhne.

D: Vyhráli jsme!

Obejme mně, chytí mně a vyzvedne do vzduchu. Kouknu vystrašeně a nervózně na Gabi. Ona naznačí, že si to mám užít a odejde s nějakým blonďákem pryč. No super!

Daniel mně nakonec zase postaví. Kouknu mu do očí a on do mých. Usměju se.

E: Umm .. to je super.

Usměju se spokojeně. Už jsem řekla tři slova. Pokrok! Né vážně, teď se budu snažit s ním mluvit úplně normálně. Stejně za chvilku přijde Gabi a odejdeme ...

D: Nezajdeme na zmrzlinu?

Kouknu na něho s vykulenýma očkama. Cože???