Cure for love [pozastaveno]

9.

Co? Co mám dělat? On mně nikam pozval. Já na to nebyla připravená! Teď to nezvládnu, sakra! Néé ... proč? Teď se určitě ztrapním. A pokud né teď, tak až když s ním někam půjdu. To nezvládnu, nezvládnu ...

D: Ehm, Emily? Copak je?

Položí mi ruku na rameno. Zvednu pohled ze země a kouknu mu do očí. Mmm, má tak dokonalé modré oči. Prsty mně začne hladit jemně po rameni.

D: Půjdeš tedy?

Dá ruku dolů a usměje se zářivě. Koukám na něho. Ten jeho úsměv působí trošku povzbudivě. Kouknu na kluka, který jde okolo. Až projde vedle nás, promluvím. Ano, promluvím. Řeknu mu, že s ním půjdu .. nebo radši ne? Asi ne ... Sakra! Ten kluk už je tady. Ne, ne, já mu to neřeknu. Nakrčím obočí, když je kluk už dávno pryč. Joo, tak to nevyšlo. Kouknu na Daniela, který na mně smutně kouká. Že by opravdu chtěl, abych s ním šla? No dobrá, zkusím to. Když tak se vymluvím na to, že musím domů nebo něco.

E: Jo, dobře.

Odpovím potichu.

D: Supér. Jo a přede mnou můžeš mluvit, jasný? I když jooo ... je to strašně roztomilý, ale nerad si povídám sám se sebou.

Zářivě se usměje a chytne mně kolem pasu. Rozejde se pryč do města. Asi k cukrárně. Kam jinam, když mně pozval na zmrzlinu.

E: Promiň.

D: Né, nemusíš se mi omlouvat. Emi ...

Koukne na mně.

D: Vím, že jsi s Gabi blbla a dělali jste kraviny. Proč přede mnou jsi takováhle? Jako né, že by to bylo strašný, ale prostě ...

Vydechne zmateně. Zvednu hlavou a kouknu na něho.

E: Já nevím.

Obmotám ruku okolo jeho zad a hlavu si opřu o jeho rameno.

E: Promiň. Už budu víc mluvit jo?

Odtáhnu se. Co? Já teď v pohodě a s úsměvem odpověděla? Vážně? A objala ho? To je super ne? No .. nevím, snad jo.

D: Dobře.

Zasměje se.

D: Tak jakou si dáš?

E: Coo?

Kouknu na něho zmateně. Jakou si dám? Jakou si dám co? Fajn, mé sebevědomí zase klesá dolů.

D: No zmrzlinu ... jsi fakt roztomilá.

Zasměje se. Koukám na něho. Roztomilá? Jsem roztomilá? Usměju se. Mé sebevědomí zas stoupá nahoru. Dneska to je se mnou jak na horské dráze.

E: Mmm ... to je jedno.

D: No fajn, tak na mně počkej ano?

Usměje se a pak zmizí do cukrárny. Rozhlédnu se okolo. Zapípá mi v kabelce mobil, proto sklopím pohled a vyndám mobil z kabelky. Píše Gabi: "Tak co? Šla jsi s ním nakonec? Uvidíš, že je úplně v pohodě. Líbíš se mu! Pa xxx" Usměju se. Opravdu je v pohodě. A já se mu líbím? Fakt? No, asi .. já nevím. Vydechnu a odepíšu: "Jo, šli jsme spolu ven" Odpovím jednoduše a odešlu to. Mobil uklidím do kabelky, ale to už přichází Daniel se zmrzlinou.

D: Pojď, chci ti ukázat své nejoblíbenější místo tady...