||Chapter 2||

3.5K 199 4
                                    

Probudila mě pusa na tvář. Usmála jsem se, ale po tom, co jsem si vzpomněla na to že existuje Ruby, se můj úsměv vytratil. ,,Jdeme s Ruby na kafčo ju?" Znovu mě políbil a bez žádných slov odešel. Jdeme s Ruby na kafčo ju?" Zopakovala jsem si v hlavě. Poslední dobou mě s tím opravdu štval. Podívala jsem se na hodinky. 10:02 místního času. Vylezla jsem chca nechca z postele a šla si pro oblečení. Vzala jsem si tříčtvrťáky a plandavé růžové triko. Nechci se strojit jako na módní přehlídku a proto se ani nenalíčím. Vlasy si rozčešu a na hlavě si udělám vysoký culík.
____________

Pff...On normálně vyjedl celou ledničku. Musela jsem si pro můj hladový žaludek udělat omeletu. Co jiného mi zbývá. Proč tu není Even se mnou? Já chápu že se neviděli ale Even je můj kluk a bez něj.. Chybí mi. A jestli si Ruby myslí, že se o Evena budeme dělit, tak to je na omylu. Nebudeme.. Hodila jsem si omeletu na talíř a kousla si do ní. Nebylo to něco extra, ale dalo se. Podívala jsem se na hodiny co byly nad televizí. Ukazovaly 10:35. Pěkně dlouho jsem se prospala. Ale stálo to za to. Ani nevím jestli spal Even vedle mě. Nebo že by spal vedle Ruby? Asi už fakt žárlím, ale ona mi vadí. Zapnula jsem televizi. Tak strašně mě štvalo, že si mě Even tak moc nevšímá. Na televizi dávali zrovna dokument o Hawaii. Né že bych měla ráda dokumenty ale ráda bych se tam jednou podívala. Na to moře, pohodu, hawaiské tanečnice a snad si i nějaký tanec zatančit. Even mi ani neřekl kdy se vrátí a jestli se vůbec vrátí. Teď si připadám jako stíhačka že ho neustále hlídám. S kým je, kde je, co tam dělaj..Atd. Ale pochopte, že se bojim, že se jednou vypaří. Zase. Ale že už se tentokrát nevrátí. Čas se tak neuvěřitelně vlekl, že jsem si myslela, že se nikdy nedočkám. 10: 56.. To už jsem nevydržela. No co. Tak počkám tu hodinu na pláži.
___________________

,,Miku.." Usmála jsem se od ucha k uchu. Sundal si brýle z hlavy. ,,Ahoj." Oplatil mi úsměv. Zvedla jsem se a spoupla si naproti němu. ,,Můžeme?" Zeptal se mě.

,,Jasně." Odpověděla jsem a oba jsme se vydali směrem z pláže.
---------------------------

,,Tady je knihovna. Najdeš tu každou knížku." Ukázal napravo a hned se otočil jinam. ,,Vidíš ten malej bílej baráček?" Zeptal se. Přes lidi nešlo nic vidět. Stoupla jsem si pro to na špičky. Kývla jsem. Byl to malý bílý rohový baráček. Nebyl ničím nijak zvláštní a nebyl ani nějak moderní. Mike mi ukázal ještě spoustu obchodů a domů. Např. Potraviny, kino, fitko atd.

,,Díky moc Miku." Obejmula jsem ho. Objetí i oplatil.

,,Za nic." Usmál se a já se vymanila z objetí.

,,Uvidíme se ještě někdy?" Zeptala jsem se. Usmál se na mě.

,,Že váháš. Jasně že jo." Mrknul na mě. Na tohle jsem se zasmála.

,,Tak já asi půjdu." Usmála jsem se na něj a odstranila si vlas z obličeje. Ušklíbl se na mě. ,,Dobře.." Šeptl. ,,Ahoj" Rozloučila jsem se a otočila se. Sundala jsem si boty a nechala nohy aby se zabořily do písku. Mike je celkem v pohodě. Možná je dobře že jsem se s ním seznámila.

(Z pohledu Evena)

Seděl jsem s Ruby v kavárně. Tak strašně dlouho jsem jí neviděl. Od té doby co jsem jí viděl naposledy, se hodně změnila. Už neměla tak krátké vlasy. Naopak. Měla krásné dlouhé blond vlasy a pěknou postavu. Nebyla tlustá, ale ani hubená. Tak akorát. Znám jí asi 5 let a za tu dobu jsme spolu měli jen pár vášnivých nocích. Nic víc.
Byla to jen slečna co mě uspokojila. Měla na sobě černé šaty a její blond vlasy, byly spadané po jejích ramenou. Vypadala tak nevinně a mile. Jakoby to byl andílek.

,,Jak dlouho jste spolu?" Zeptala se Ruby. Vymanila mě tím z mého přemýšlení. Zakroutil jsem hlavou. Popravdě ani netuším proč jsem to udělal.

,,Pár měsíců." Odpověděl jsem bez jekéhokoliv zájmu.
Ona jen nadzvedla obočí. Co chtěla? Mám jí říct že s Kelly jsem 3 měsíce, 15 dní, 4 hodiny, 12 minut a 6 7 8 9 sekund? To snad ne..

,,A co ty?" Nadhodil jsem téma. Přece se nebudeme bavit celou tu dobu jen o mě. Bude vyprávět a já budu rád že nemusím mluvit o sobě a Kelly. Ruby mě tu tak neskutečně nudila. Měl jsem raději zůstat doma s Kelly. ,,Nikoho nemám, žiju sama v bytě a sháním pánskou společnost." Mrkla na mě jako kdybych měl jet k ní,neznámo kam a být tam s ní. Možná by to nebylo tak špatný. Přecejen s Kelly jsme spolu ještě sex neměli a já už ho taky dlouho neměl. Ale nebudu podvádět holku co miluju! Takovej debil zase nejsem!

,,Áha." Usmál jsem se a zvedl se od stolu. Nechápavě se na mě podívala. ,,Ty už jdeš?" Byla překvapená. Na souhlas jsem kývl. ,,Musím domů za Kelly. Ale nezapomeň se mi ozvat." Usmál jsem se a vyšel z kavárny. Ano, nechal jsem jí tam sedět úplně samotnou. Vykročil jsem a šel pěšky domů.

Doma jsem slyšel z kuchyně smích a hlasy. Nakoukl jsem do kuchyně. Kelly stála u plotny,vařila a telefonovala. Jasně, přijď. Představím tě Evenovi." ,,Jo přítel." Slyšel jsem pouze úryvky telefonátu. Absolutně jsem netušil s kým telefonuje ale ani mě to moc nezajímalo. Nechci poslouchat řeči o tom jak potkala na pláži nějaký holky a teď jsou kamarádky. Na tohle jsem fakt neměl. Vyšel jsem po schodech nahoru a sedl si na postel. Dveře za mnou bouchly. "Asi přišel Even. Budu končit, ahoj." Slyšel jsem. Potom byly slyšet jen kroky jdoucí od schodů z chodby. Do pokoje vešla Kelly. ,,Ahoj." Pozdravila mě. Jen jsem kývl na náznak pozdravu a potom jsem dál přemýšlel a relaxoval. Kelly si lehla vedle mě.

,,Tak co Ruby?" Zeptala se. Otočil jsem se k ní. Nekoukala na mě. Měla zavřené oči. ,,V pohodě, pokocali jsme.." Řekl jsem. Zhluboka se nadechla. To bylo celé co udělala. Jen se nadechla.

Long way up 2 |book 2|Kde žijí příběhy. Začni objevovat