Long way up 2 |book 2|

Chapter 13

Umm...Ten otravnej budík. Sesunula jsem se z postele na zem. Pět ráno..Super. Zvedla jsem se ze země a šla se obléknout. Moje volba byla bílá halenka a modré džíny.

,,Dobré ráno." Pozdravila jsem mamku a pohladila Luckyho. ,,Ahoj Zlato.." Otočila se na mě mamka. Posadila jsem se ke stolu a vzala si krajíc chleba. Mamka si vzala svá míchaná vajíčka a pustila se do jídla. Nemůžu se dočkat našeho malého velkého víletu.

,,Máš všechno?" nasedli jsme s mámou a Luckym do auta ,,Kartáček na zuby, peníze, doklady.." Začínala máma vyjmenovávat hromadu věcí jakoby měla zrovna před sebou seznam věcí co bereme sebou, a četla ho. Na každou věc co řekla, jsem jí kývla. Koukla jsem se za sebe abych se ujistila, že Lucky je v pohodě a všechno je v pořádku. Ležel na zadním sedadle a okolní svět, ho vůbec nezajímal. Jeli jsme přímo za Pillgrimem. Jsem zvědavá co bude říkat na jeho první delší cestu, jel jednou a to když jsme si ho přesunovali do naší stáje. Ale to byl ještě mladej.

Dorazili jsme na nádvoří. Vystoupila jsem z auta a mamka hned po mě. Vydala jsem se do šaten kde už jsem měla předem připravené všechny věci na Pillgrima. Sebrala jsem je a odnesla do auta. Mamka mezitím vyvedla Pillgrima před stáje. Obdivuju jí, že už se koní nebojí. Jednou se po ní Pillgrim ohnal a mamka se ho bála. Od doby co ho za to pleskla do krku, si Pillgrim už nic nedovoluje. Nandala jsem Pillgrimovi jeho tmavě modrou deku a nohy mu obvázala bandážema. Tak doufám že nebude tolik vyvádět. ,,Můžeme?" Zeptala se mamka a podala mi vodítko. Přikývla jsem. Mamka otevřela přepravník který už byl připevněn za naše auto. Pillgrimek nastražil uši a zbystřel. Trošku jsem ho popohnala k přepravníku, protože stál a civěl, jako kdyby viděl ducha. Stejně se ale pohnul. Udělala jsem kolečko před přepravníkem a přímo ho navedla dovnitř. Několika nejistými kroky, se dostal do přepravníku. Poplácala jsem ho na krku a podala mu mrkev. Uvázala jsem ho, dala mu tam seno a zavřela přepravník. Tak tohle bychom měli. Plácla jsem si s mamkou.

,,Bylo to celkem v pohodě ne?" Nastartovala mamka auto. ,,Jo, myslela jsem, že to bude horší." Usmála jsem se a zabouchla dveře od auta. Snad jsme nic nezapomněly. Mamka vyjela ze statku a vydala se po silnici. ,,Jak dlouho pojedem?" Zeptala jsem se mamky. Ani jsem netušila, jak dlouho pojedeme. ,,No, asi sedm hodin." Zapřemýšlela mamka a nepřestávala se věnovat řízení. Podívala jsem se na malou obrazovku pod rádiem. Byla to obrazovka napojená na kameru co je v přepravníku, takže jsme mohli sledovat, co se děje vzádu a jak se Pillgrim chová. Jízda mu nijak nevadila. Díval se z malého okénka u jeho hlavy, na okolí venku. ,,Kolik budeme mít přestávek?" Dávala jsem mámě jednu z mých dalších otázek. ,,Hele to nevím. Uvidíme." Usmála se mamka a podívala se do zpětného zrcádka. ,,A zastavíme se u Mekáče?" Udělala jsem štěněčí pohled. Máma nahlas vzdychla. ,,Co já mám s tebou dělat?!" Zeptala se sama sebe. Jasná výhra!