Co se vlastně stalo?

300 12 3
                                    

Děkuji za přečtení minulého dílu budu ráda, když si přečtete i tento.
Velké díky patří Catheriennn, která mi ukázala tuto aplikaci a dala nápad, ať také
něco napíšu. Budu se snažit, co nejdřív vydat další díl. A omlouvám se, že mi tak
dlouho trval tento díl, ale musela jsem dělat povinnosti do školy. :)

„Pospícháš někam?" zeptá se Kačka. „No..., v 18 mám klavír, ale to stihnu. Proč?" „Mohly bychom se tady po obchodech porozhlédnou. Co na to říkáš?" řekne. Proč mě to nenapadlo dřív? Jak jsem mohla zapomenout. Nelze jít s Kačkou do nákupního centra a nejít aspoň do jednoho obchodu s oblečením a botami. :D „Fajn, tak jdeme" odpovím. Po nákupech nás vyzvedla mamka. „Potřebuju si nakoupit, stavíme se ještě v supermarketu. Pospícháš domů Káťo?" zeptá se mamka. ,,Ne, stejně bych byla doma sama." V autě je, jako obvykle trapné ticho, ale vůbec mi to nevadí. Mamka řídí, Kačka si prohlíží něco na telefonu a já jen koukám z okna a pozoruji, jak míjíme parky, obchody a lidi na ulicích. Když vjíždíme do ulice, která je za supermarketem, před námi jede nějaký šílenec velkou rychlostí. Když nás skoro míjí zatočí do našeho pruhu a já jen slyším Kačky a Mamky vyděšený křik. A pak se to stalo. Ozvala se jen velká rána airbagu,který vystřelil a pak jen velké ticho. Pomalu otevírám oči. Vidím rozmazaně. Znovu zavřu a otevřu oči a pomalu se mi zrak zaostří. Slyším jen tlukot mého srdce. Jsem celá potlučená a od krve. Pomalu se odpoutám a nakloním se k mamce, která je v bezvědomí. ,,Mami, mami vstávej!" říkám rozechvěným hlasem. Pomalu se probouzí a já jsem ráda, že dýchá a je jen potlučená, jako já. Když se podívám vedle sebe dveře jsou otevřené! ,,Kde,... kde je Kačka?" říkám ze všech sil slabým hláskem. Pomalu otevřu dveře a vykulhám z auta. Když se podívám vidím asi sto metrů před námi velkou bílou dodávku a v ní... ,,Kačka!!" Už se chci za ní rozeběhnout, ale mám poraněnou nohu. Dodávka se rozjede a já jen vidím, jak se pomalu vzdaluje a Kačka mi z vyděšeným výrazem mává. Pomalu dopajdám zpět k mamce. ,,Maminko, jsi v pořádku?" říkám a mamka jen krátce odvětí ,,Všechno mě bolí, hlavně hlava." Je velmi potlučená a z hlavy jí teče krev. ,,NEMÁ ŽÁDNOU SÍLU A JE VYČERPANÁ. TEĎ JSI TU TY A MUSÍŠ JÍ POMOC! MAMINKA TO TEĎ ZA TEBE NEUDĚLÁ, MUSÍŠ SE O NÍ POSTARAT!" napovídá mi opět hlas v hlavě. Jak? ,,NEPANIKAŘ, ZŮSTAŇ V KLIDU A ZAVOLEJ ZÁCHRANKU. VÍM, ŽE MÁŠ STRACH MLUVIT S LIDMI PO TELEFONU A ZROVNA TEĎ, ALE TVOJE MAMINKA JE V NEBEZPEČÍ JESTLI NEZAVOLÁŠ VYKRVÁCÍ!" Já to zvládnu opakuju si v hlavě. Sednu si do auta a hledám svůj telefon. Potom si uvědomím, že jsem ho měla v kapse jean, když jsem ho vyndala měl rozbitý displej a nefungoval. Není čas ho opravovat, proto jsem šáhla do mamky tašky a vyndala její telefon, který v kabelce vydržel. Rozklepanými prsty píšu telefonní číslo záchranky. ,,Dobrý den, tady Nela měla jsem nehodu s mamkou je potlučená a...." když dotelefonuji říkám mamce ,,Neboj záchranáři jsou tu za pět minut." Vymačkávám hned druhé číslo, ale tentokrát policii a popisuji, co se stalo s Kačkou. V tom přijela konečně záchranka. Záchranáři naložili mamku do záchranky a já vzala její kabelku, doklady,... prostě to důležité a nové koupené boty jsem tam nechala, protože to bylo to poslední, co mě teď zajímalo. V nemocnici mě ošetřili. Naštěstí jsem byla jen potlučená a měla jsem jen pár stehů na ruce od rozbitého okenního skla. ,,Děkuju Vám a můžu se zeptat, kde je moje mamka?" zeptala jsem se doktora. ,,Sestro doveďte jí za panem doktorem na 2.oddělení, kam jsme přijali její maminku." příkáže sestře doktor. Pomalu slezu z lehátka a následuji sestru. Když tam přijdeme hned se ptám ,,Dobrý den, je moje mamka v pořádku? Jak jí je?" ,,Neboj, tvoje maminka je v pořádku, ale má lehký otřes mozku, budeme si jí tu muset pár dní nechat. V mobilu jsme našli telefonní číslo na tvého tatínka čeká na tebe tady za dveřmi" uklidňuje mě doktor a já hned se dám do rychlého kroku. Otevřu dveře a obejmu tátu. Doktor mu začne vše vysvětlovat a já se nachvíli posadím stranou, protože mě stále bolí ta noha. Mamka a já jsme v pořádku to je důležité, ale zůstávají tu tyto otázky.
Kde je Kačka? Proč jí odvezli? Proč na mě mávala? A proč to všechno udělali?


UnesenáKde žijí příběhy. Začni objevovat