This Boy. [POZASTAVENO]

Tak tohle není dobrý.

Probudila jsem se ale už mě neobjímaly žádné paže. Vzpomněla jsem si co se vlastně včera stalo. To pohodlí a teplo když mě držel v náruči. Bože! Isabello okamžitě takhle přestaň myslet. Protřela jsem si oči a párkrát zamrkala. Zvedla jsem se z gauče a protáhla se.

"Dobré ráno ospalče." Ozval se hlas za mnou. "Tobě taky." Otočila jsem  se a pousmála se na Maxe. "proč jsi spala na gauči?" Zeptal se a napil se z hrnku co měl v ruce. Už jsem chtěla odpovědět že jsem tu spala s Jeremym ale pak dříve zmiňovaný člověk vyšel z kuchyně a povytáhl obočí."Jak je možný že vás dva vždycky vydím spolu kamkoliv jdu?" Řekl mě a Maxovi celkem znuděně.

Proč se tak chová potom co ke mě byl včera tak milý? Max se jenom pousměje a řekne: "Já a Bella máme velké pouto mezi sebou." Pak si klekne na koleno a dodá: "Isabello Davis, poctíte mě a stanete se mou ženou?" Zeptá se mě a mrkne na mě. Rozhodnu se že se přidám k jeho hře. Chytnou se za srdce." Ohh Maxi ano budu moc ráda když se stanu vaší ženou." Řeknu mu.

Pak se oba začneme strašně smát až se oba válíme na zemi. Jeremy se na nás jenom kouká a pak někam odejde. Když se s Maxem konečně dořehtáme tak se na mě podívá s vážným výrazem a chce mi něco říct ale přeruší nás Jeremy s mobilem v ruce co zvoní. "Někdo ti volá." Řekne jenom.

Vezmu si od něho mobil a zvednu hovor. "Haló" zeptám se. "Bello drahoušku..." Řekne moje babička a pak se rozkašle. "Babi jsi v pořádku?" Zeptám se jí vážně. "Ano..doufám že ano ale jsem v nemocnici." Řekne mi s chraplavým hlasem. "Cože ty jsi v nemocnici? A co se..." Už jí chci začít bombardovat otázkami ale ona mě přeruší.

"Bello teď mě jenom poslouchej prosím. Já tu teď budu muset zůstat nějakou dobu a maminka teď není doma takže nemůžeš jet domů. Už jsem s ní mluvila a vše je domluvené. Přijede k tobě děda a bude se o tebe starat po celou dobu co já budu v nemocnici." Řekne mi a mě polije celé tělo horkem. Děda? Ne! On by mě...ani o tom nechci přemýšlet a už se mi po tvářích kutálý slzy.

"Babi ale já to zvládnu i sama. Prosím." Začnu jí přemlouvat." Ne Bello! Sama rozhodně nebudeš navíc už jsi se s ním dlouho neviděla. Říkal mi že se mu stýská a že má pro tebe hry co jste dřív hrály, vydíš jak na tebe myslí." Řekne mi a já uslyším nějaké hlasy. "Bello už musím jít. Děda přijede už dneska tak ho pozdravuj. Já už musím jít." Rozkašle se a típne to.

Už dneska?! Vím moc dobře co za hry má namysli. Nedokážu to. Utřu si slzy a musím se několikrát zhluboka nadechnout než se kouknu na kluky. Oba mají ustaraný výraz ve tváři. "Co se stalo?" Zeptá se mě Jeremy a Max jenom přikývne. "Nic, babička je v nemocnici." Jenom zamumlám a vyrážím rychle z domu. Nepřestanu běžet dokud se neobjevím před mím domem.

Zhluboka se nadechnu a vstoupím dovnitř. Už když zavřu dveře tak vím že je něco špatně. Voní to tu jinak a v předsíni je malý kufřík. Potichu k němu přistoupím a chci ho otevřít ale najednou uslyším šramot z kuchyně. Dojdu tam a uvidím moji největší nočí můru.

Muž v obleku s kravatou a perfektně uhlazenými šedými vlasy na stranu. Dlouhé prsty a úzký obličej. Šedé oči a mírně zahnutý nos. Můj děda. Koukne se na mě a asi celou minutu mě jenom svléká pohledem. Na moje prsa se kouká obzvlášť dlouho.

"Ahoj Bello. Už je to dlouho co?" Řekne si spíš sám pro sebe. "Pamatuješ si na naše hry?" Zeptá se a olízne si dolní ret. Strachy mi začne bušit srdce jako o závod. Ale on se jenom otočí a odejde někam do horní části domu.

Tak tohle není dobrý.

Jdu do svého pokoje a začnu se převlékat do Pižama takže stojím Pouze v kalhotkách a podprsence když na zádech ucítím dech. Otočím se a uvidím dědu který se na mě hladovění kouká. Začnu couvat ale s každým mým krokem dozadu on udělá krok dopředu do té doby než narazím do stěny.

"Nech mě prosím být." Zašeptám skrz slzy o kterých jsem ani nevěděla že tam jsou. Najednou ucítím velkou štiplavou bolest na pravé tváři. On mi dal facku?! "Drž hubu ty děvko! Já si budu dělat co chci je ti to jasné?!" Zakřičí na mě. "Ano." Odpovím pouze a sesune se na zem. Uslyším jenom kroky jak odchází z pokoje. Prosím ať je tohle jenom další noční můra.

Ale když se štípnu tak se neprobudím.