Podle někoho je život každého předepsaný dopředu. S tímto názorem já zásadně nesouhlasím. Každý má právo psát si svou vlastní budoucnost, ať už je hezká nebo není. Já si vybrala tu druhou možnost.
Jako každou noc, když se všechny kluby otvírají, já vyrážím do ulic. Vždy to má jediný důvod. Dělat to co jsem nikdy nesměla.
Jako malá jsem byla velmi držena stranou. Žádná zábava, žádní přátelé. Byla jsem dítě svého osudu, který jsem vlastně také neměla, jelikož jej za mě psali rodiče. Nebyl den kdy by mi jeden z nich neřekl že život je zlý.
Samozřejmě mě vždy lákalo poznat svět, mít přátele, poznat co je to zábava. Mít vše, co jsem postrádala byl můj nesplnitelný sen. Moje touha, má vášen a také můj důvod to vše změnit!
Slavila jsem své šestnácté narozeniny. Jako vždy sama. Probíhalo to tak, že jsem si upekla dortík, zapíchla do něj jednu svíčku, sfoukla ji a snědla ten lahodný zákusek. Takhle dokola, každý rok stejného data.
Tento rok byl pro mě ale také rok osvobození. Tento rok se stal můj nesplnitelný sen, splnitelným a skoro dosažitelným. Tento rok jsem poznala přátele. Tento rok jsem už konečně byla něco jako člověk. Toto všechno a mnohem více, se stalo tento rok. Roku 2012.
--------------------------------------------------------
Hlasitá hudba mi doslova rvala uši. Už jsem potřebovala pryč z toho kravalu. Drala jsem se spocenými, tančícími postavami skrz reflektorů pokrytý parket. Pomalu jsem se přibližovala té úžasné věci - kyslík. Tam kde jsem byla, jej bylo totiž dosti málo.
Chytila jsem pevně kliku a tlačila dveře směrem ven. Když mi vrzající dveře uvolnili cestu, v klidu jsem se mohla zhluboka nadechnout.
Venku něco kolem pěti stupňů nad nulou. Podzimní vítr si hrál s mými vlasy a různě je přehazoval ze strany na stranu. Stále jsem prudce vdechovala velké množství kyslíku a cítila typickou vůňi blížící se zimy.
"Co tady děláš, Darcy?" houkla na mě ode dveří Selly.
"Potřebovala jsem se nadechnout čerstvého vzduchu" otočila jsem pohled k ní.
"Jak dlouho tu jsi? Nechceš už jít dovnitř? Celá mrzneš!" šahla na mou pravou paži.
"Dobře, tak jdem" řekla jsem a Selly mě táhla zpátky do toho pajzlu.
Abych vám to trošku přiblížila. Jsme takové pouliční holky, dá se říct. Každý den spíš jinde a s jiným. Nemáš žádný stálý domov, nebo stálého přítele.
Zašly jsme k baru a zasedly na barové židle. Nikdy si nic samy nekoupíme, vždy počkáme až nám někdo něco koupí. Většinou muži, ale už se nám stalo že k nám přišly i mladé holky a chtěly nám něco koupit. Což bylo divný! Jen si to stačí představit. Čekáte na nějaké pěkné chlapce a příjdou k vám holky, které čekaly na pěkné dívky.
Každopádně jsme teda čekaly na pěkné chlapce a vyplatilo se to. Začal se kolem mě motat nějaký tmavší kluk s vyčesanými vlasy nahoru.
"Jdeš tančit?" zeptal se mě jeho sexy hlasem.
"Tančit? To se mi nechce!" odfrkla jsem.
"Tak tě mám na něco poznat?" šibalsky se usmál.
"Když myslíš že je to vhodné" nejsem rychle k mání. NIKDY!
Objednal nám dva rumy s redbullem. Rychle jsem ho do sebe kopla a ten klučina také.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se.
"Darcy, ty,?"
"Zayn"...
"Hmm Zayn, zajímavé jméno" řekla jsme s údivem.
"To je ale lepší by bylo kdyby jsi ho vzdychala" šeptl mi do ucha. Jde na to rychle hoch.
"Taky si myslím" však k čemu tu jsem. Užít si a odkopnout.
Zatáhla jsem Zayna na záchodky. Rozepl si kalhoty, já si svlékla šaty .. hup hup a konec.
Vydýchávali jsme své prožité okamžiky volnosti.
"Byl to jen takový úlet, doufám že to chápeš?" řekl nervozně.
"Super, konečně někdo kdo si nemyslí, že po tomhle budeme manželé a mít kupu dětí" oddychla jsem si. Hlasitě si oddychl i on.
Chtěla bych vám představit můj nový příběh Divergence. Uvidíme kam až nás tento příběh společně vtáhne. Doufám že se vám bude líbít. :)
Btw. Takto krátké to vždy nebude. Dneska je to kratší, jelikož jsem už hrozně chtěla přidat první díl. :)
All the love...xoxo...Kate <3
