Melodie mého srdce

*Partie 5*

To jméno mi vyrazilo dech psal si s Annabeth. Vůbec nevím odkud se znají, ale je mi to jedno nechci, aby se spolu bavili, nechci aby se spolu vídali ani nic jiného. Mezitím co jsem přemýšlela si mě všiml a mobil zamkl. " Dobré ráno El" řekl jako by nic. On neví co se mezi námi stalo. A ani nevím jestli mu to vůbec chci říct. " Dobré" odpověděla jsem trochu naštvaně. " Je ti něco" zeptal se, vždy to na mně pozná, nevím jak to dokáže, ale je to tak. " Nic mi není jen" nedokončila jsem a hned mě Ethan přerušil " jen co"? " Jen jsem viděla s kým si si psal a trochu mě to zarazilo a i naštvalo a to docela hodně." " Proč " řekl už trochu vytočeně. 

" Víš ona je hrozná kráva, tváří se jako tvoje nejlepší kamarádka a pak tě podrazí" 

" Jak tě podrazila ?" zeptal se potichu. Vypadalo to, že ho to zaskočilo.

"Víš..." Odvyprávěla jsem mu všechno co bylo potřeba.

" Promiň Ell, nevěděl jsem, že se vůbec znáte."

" Nevadí, ale prosím nesvěřuj se jí s ničím nechci, aby se ti stalo něco podobnýho jako mě. Nejlíp se s ní vůbec nebav bude to lepší  "

Ethan odjel za svými kamarády do Prahy a vrátí se až zítra, bratr je pořád v Amsterdamu, takže jsem tu sama. Šla jsem si  sednout do obýváku, zapnula jsem televizi. Stejně jsem jí nějak nevnímala. Pořád jsem přemýšlela nad Ethan a nad bráchou, pak jsem si uvědomila, že za bratrem přišli ti kluci. Byli celkem pěkní. Z přemýšlení mě vytrhl zvonek u dveří. Zvedla jsem se a šla ke dveřím. Vůbec jsem nevěděla, kdo by to mohl být. Když jsem otevřela dveře, tak jsem se usmála, protože tam stála Charlie.

" Ahoj nechceš zajít na nákupy"

" Ahoj jo jasně, jen chvíli musíš počkat takhle přece nemůžu jít do obchodu"

Vyšla jsem nahoru a otevřela skříň. Vytáhla jsem černé kraťasy a a růžové tílko s černou mašlí. Odběhla jsem si do koupelny a rozčesala jsem si vlasy a lehce se namalovala. Sešla jsem dolů ke dveřím obula jsem si boty, vzala skate a vyrazila jsem s Charlie směr nákupní centrum. Bydlela jsem kousek odtamtud takže jsem tam byly za necelých dvacet minut. Vešli jsme a prolezli snad všechny obchody. Nakoupily jsme si spoustu triček, kalhot, bot a všeho jiného. A jediné co jsme nemohly najít jsou šaty, které jsme obě hledaly na ples školy, který bude asi za čtrnáct dní. Vešly jsme do posledního obchodu a mě zazářily oči viděla jsem ty nejhezčí šaty pro Charlie. Měly bílý vršek a světle modrou načechranou sukni. Ukázala jsem na ně, nadechla jsem se, ale nevydala jsem ani hlásku. Charlie se na mě otočila a jediné co z ní vyšlo bylo "wow". Běž si je okamžitě zkosit vykřikla jsem na ni. Poprosily jsme tedy prodavačku, která nám je ochotně sundala a Charlie si je rychle odběhla si je zkusit. Odešla jsem tedy za ní a, když vyšla vypadala tak úžasně až neuvěřitelně. " Strašně ti to sluší"  " Opravdu" zeptala se. Jen pro upřesnění nerada nosí šaty viděla jsem je na ní maximálně tak dvakrát. 

" Ellie, ale já si je nemůžu dovolit"

 "Proč ne"?

 " Jsou moc drahý"

Podívala jsem se na cenovku, ale nic jsem neřekla. Popadla jsem šaty, než stačila něco říct, už byly koupený.

" To si neměla, jak ti to asi splatím"

Když jsme vyšly z obchodu, viděly jsme jak naproti dávají novou kolekci. okamžitě jsem tam vběhla. Rozhlídla jsem se ale žádné šaty jsem neviděla. tak nic pomyslela jsem si.

"Ellie rychle pojď jsem" křikla po mně Charlie.

Okamžitě jsem k ní běžela a co jsem neviděla ty nejhezčí šaty na světě. Popadla jsem je a vběhla jsem do kabinky. Převlíkala jsem se a najednou jsem zaslechla známej hlas, ale nevěděla jsem komu patří, když mi to docvaklo. Byla to.........