Vychována v korzetu

X.

Byla jsem opravdu unešená.
Kráčela jsem po sněhu, jakoby to byla oblaka...

,,Dobré ráno, Ariano. Doufám, že se těšíte, " řekl s úsměvem Matt.

,,Dobré ráno. Ano, těšila jsem se, " oplatila jsem mu úsměv.

Celou dobu jsme hovořili a cesta ubíhala rychleji.
Ani jsem se nenadála a stála před krásnou roubenkou, stojící uprostřed lesů.

,,Je to tu nádherné..."

,,Mám to tady moc rád. Až si odložíme zavazadla, něco ti ukážu."

Upřeně se na mě podíval.
Nevím, čím je to způsobeno, ale vždy mne na mužích upoutají oči.

,,Dobře, to jsem zvědavá."

Dali jsme si dovnitř zavazadla a Matt mi zavázal oči šátkem.

,,Co to děláš?" zeptala jsem se ho se smíchem.

,,Uvidíš."

Vzal mě za ruku a téměř neslyšitelně pronesl: ,,Nevadí?"

,,Ne," s motýlky v břiše jsem odvětila.

Šli jsme asi deset minut ruku v ruce, když v tu mne pustil.

,,Jsme tu."

Rozvázal mi šátek a já nevěřila vlastním očím.
Viděla jsem srnku a vedle ní jelena.
Poznala jsem, že stojím u obory.

,,To je krása... Miluji přírodu."

,,Já také... Ale tebe miluji ještě více."
Ucítila jsem zezadu jeho ruce kolem mého pasu.

Celým tělem mi projel nějaký zvláštní pocit.
,,Není ti chladno?" zeptal se mě starostlivě.

,,Ne, je mi teplo."

Ale stejně si sundal kabát a dal mi ho kolem ramen.

,,Děkuji, ale to jsi nemusel," mrkla jsem na něj s úsměvem.

,,Ale musel. Pojď se mnou," jemně mě chytnul za ruku.

Šel se mnou kousek dozadu, kde byla vrátka. Otevřel a naznačil rukou, abych šla. Poté si dal prst na ústa.

Znenadání k němu přicupitala laň.
On sáhnul do kapsy a už mu ta kráska jedla z ruky mrkev.

Po chvíli jsem se odvážila a přiblížila se ke zvířeti. Trochu couvla, a tak jsem k ní natáhla ruku. Ona mi ji očichala a přestala se bát. Matt mi pro ni podal kousek mrkve.

Prohlížela jsem si opatrně oboru a všimla si pronikavého pohledu jelena, za kterým se krčili dva koloušci. Dívala jsem se na něj a potichu řekla: ,,Nemusíš se bát... Tvojí rodině nic neudělám," usmála jsem se.
_____________________________________

z pohledu Matta:

Tohle místo je okouzlující.. A Ariana ho dělá ještě krásnějším.
S úsměvem jsem ji pozoroval, jak si povídá s jelenem. Jsem šťastný, že má stejné záliby jako já...

Potichu jsem se za ní plížil a pošeptal jí do ucha: ,,Zavři oči..."

Ozvala se odpověď: ,,To mi nedělej, víš, jak jsem se lekla?!"
Oči však měla zavřené.

Stál jsem proti ní a přemýšlel, jak ji chytit, jelikož měla ruce podél těla.
Vzal jsem jí tedy za ruce a dal jí je kolem mého krku. Ona je spojila a já ji konečně mohl chytit kolem pasu.
Trochu se zachvěla a já se zděsil, jestli jí to nevadí.
A teď přijde to poslední.
_____________________________________

z pohledu Ariany:

Cítila jsem jeho dech blízko mého obličeje...
A nakonec ucítila jeho rty na svých...
_____________________________________

Stáli tam, uprostřed přírody, líbali se a vločky kolem nich tancovaly jako baletky...