Jmenuju se Rosalinda

3. díl❤️

Kdo to se mnou třese..? To už je ráno?.... Já nechci vstávát. Sednu si a pomalu utevírám oči. Vedle mě na posteli sedí Chris a už má pro mě přichystaný čaj. Napiju se a podívám se na Chris, ta se jen usmívá a říká: ,,Dobré ráno, přišel Vám dopis.".
,, Dobré ráno, od koho je ten dopis?", zbystřím.
,, Nevím", odpovídá Chris a podává mi obálku.
Opatrně otvírám.... bude to důležité, když jsem ho dostala do pokoje a ne do velké schránky u dvěrí. Kouknu na dopis. Je od bratrance:

Drahá sestřenko Rossalindo,

děkuji mnohokrát za pozvání na ples, přijedu moc rád a přivezu s sebou i svého nejlepšího kamaráda, jak jsi psala v pozvánce. Už se na tebe moc těším,

Tvůj bratranec Franko.

Na tváři se mi rozlije úsměv, Franko přijede, je to můj bratranec až z Anglie a já jsem ho neviděla už dva roky, protože za námi nejezdí. Naposledy jsme jeli my k němu na jeho šesnácté narozeniny.
Jsem opravdu moc ráda, že přijede. Musím mu hned napsat zpět.
Vstanu z postele, obleču se, Chris mě učeše, nalíčí a jdu do psací síně, což je druhé patro.
Náš palác má celkem dvě patra, přízemí a suterén. Dole v suterénu má komnaty služebnictvo, je tam velká kuchyň, šicí místnost, stáje a prádelna.
Hlavními dveřmi se ze zahrady dostanete do velké chodby s maramorovou podlahou. Vpředu najdete pokoje pro hosty a různé salonky. Úplně vzadu je velký sál v pravo s jídelnou a vlevo s obývacím pokojem. Nakonec můžete úplně vzadu projít kdo prvního patra.
V prvním patře je opět chodba a mnoho dveří, napravo od schodů je ložnice rodičů, který je napojen na šatnu s koupelnou. Do šatny a koupelny rodičů se můžete dostat buď ložnicí rodičů nebo dveřmi z chodby, tak jak to je u mě já. Ložnici mám hned naproti rodičům a také ji mám napojenou na šatnu s koupelnu. V dalších dveřích bydlí naši komorní sluhové a na konci chodby je schodiště do druhého patra.
V druhém patře je obrovská knihovna s pohodlnými červenými křesílky, červenou pohovkou a stolkem. Z knihovny můžete projít do pracoven rodičů, do mojí pracovny, do psací místnosti, odkud můžete dopis odeslat a pokoj zvaný kafíčko, který se používá k příjemnému posezení s přáteli. A posledními dveřmi je vchod na terasu, z které můžete projít dolů na zahradu.
No tak tedy vyběhnu do druhého patra do psací místnisti a začnu psát:
Milý Franko,
jsem tak moc ráda, že přijedeš a těším se i na tvého nejlepšího kamaráda. Můžete přijet klidně už za týden. Opravdu se na Vás moc, moc a moc těšíím,
Tvoje Rosel.

Dopsáno, ohnu psaní, dám ho do obálky a vhodím do kamenné krabice uprostřed místnosti.
Cestou do pokoje mě ovanůla výtečné vůně kakaa, tak tomuhle se nedá odolat. Seběhnu tedy dolů a sednu si ke stolu, pozdravím rodiče, kteří mají živou debatu (takže mě vůbec nepostřehli) o tom, jestli koupit nebo nekoupit víc květin. Sáhnu po hrnku kakaa a poslouchám jejich ,, hádání", Mamka se na mě pohlédne s nadzvednutým obočí a říká:,, Jé ty jsi tady..."
,,Anooo, už 10minut", odpovím ironicky.
,,Tak promiň.."
Chvíli dělám uraženou, ale pak se usměju a podívám se na rodiče.

Tak tohle je další díl, budu ráda za vote a komentář.💙Těším se na vás u dalšího dílu💜
INFO: Rozhodla jsem se, že tenhle příběh nebude FAN-FIKCE, ale dám jí do TEEN-FIKCE, protože Teen- fikce se k tomuhle příběhu bude hodit víc než Fan-fikce a bude mě to i víc bavit. Děkuji za pochopení.
💚Vaše TheoRoa💜❤️💋