,, To jako vážně, on tě tam schodil?", smála se Kate společně s námi jako pominutá, když nám Lea vyprávěla o Sebastianovi. Sebastian pochází ze stejné vesnice jako Lea a pořád se ji snažil zaujmout. Předváděl přední různé stojky a nakonec ji shodil do rybníka, potom vyběhl "nenápadně" na cestu a když viděl, že je Lea ve vodě skočil pro ní a dělal, že je hrdina. Jenže Lea samozřejmě věděla, že ji shodil, a tak mu uctivě vysvětlila svůj nezájem.
,, Jo, shodil..." přisvědčila.
,, No, Kate. To jsi mě, ale nemile překvapila...", vtrhla do pokoje zavalitější paní. Je zle. Přišla vychovatelka, ,, Samozřejmě se můžete smát, ale ne jako pominutá! Řehtáte se tu na celé kolo a to už jsem si myslela, že vás můžeme provdat! Jenže vy jste neporušila jedno nebo dvě pravidla etikety, vy jste porušila čtyři! Dnes budeš celý den číst a večer přesně v osm uděláš prezentaci rodičům!", křičela na ní, vhodila jí knihu do klína a spěchala ke dveřím.
,, Ale madam Elisabeth, tu knihu už jsem četla čtyřikrát!"zastavila Kate Elisabeth, ,,a navíc vy jste taky právě porušila nejedno pravidlo!"
Eli se rázem zastavila: ,, Co jsi to řekla???"
Na Kate je vidět, že má co dělat, aby neprojevila ani náznak strachu: ,, Vy to moc dobře víte"
,, Co si jako myslíte, že mě tady budte poučovat o pravidlech etikety?", křičela na ni El, zatímco Kate se snažila působit vyrovnaně a klidně i když jsem věděla, že má sto chutí jí zabít a roztrhat na kousíčky.
,, Ale, ale, vy sama mě učíte, abych nikdy nekřičela a byla v klidu, neměla by jste náhodou být klidná i vy?", zeptala se Kate s plamínky v očích, byla hodně naštvaná.
Vypadá to, že teď si to Kate pořádně zavařila.....
,,Hmmm, Dobrý den", snažila jsem se odlehčit situaci, ale Eli si mě ani nevšimla, dívala se rozzlobeně na Kate a v hlavě si asi cvičila svoji nenávistnou řeč. Ne, už se nadechuje, to bude zlý, hodně zlý: ,,Takže, drahá Kate, teď odsud vyženete ty dvě děvky, přečtete si tuhle knihu, uděláte prezentaci, večer dostanete desítku a pokud si to nerozmyslím, nejdeš na ples!"
,,Ale to nesmíte, na ten ples je už oficiálně pozvaná, nemůžete jí to zakázat", řekla jsem dost stroze a stoupla jsem si, ,, Navíc, jmenuji se Rosalinda a tohle je Lea, kdyby jste náhodou nevěděla. Chápu ještě před chvílí jste možná nevěděla naše jména, i když silně pochybuji o tom, že nevíte jak se jmenuji, ale jestli máte nějaké nutkání nás oslovovat, můžete použít napříkla slova jako dámy nebo slečny, ale nikoli štětka nebo jaké ohyzdné slovo jste řekla."
Už se nadechovala, ale Lea jí předběhla: ,, Navíc, Kate jde dnes s námi k Rosalindě na večeři!"
,,To je mi úplně jedno, dnes v osm tu bude prezentace o pěti pravidlech etikety. Jestli ta prezentace nebude ještě lepší než minule, tak máš ráno místo desítky padesátku", vyštěkla rozzuřená vychovatelka, která naštvaně kráčela ke dveřím, ale potom se ještě otočila, ,,Jo a vy dvě už se nikdy nepokoušejte mě poučovat, kliďte se mi z očí, všechny tři!"
_______________
,,Tak takhle rozzuřenou jsem jí dlouho neviděla, dělá jenom ze smíchu takový divadlo", konstatovala Kate, když jsme jeli k nám. Už jí ta naštvanost celkem přešla.
,,To jo a co ta prezentace....?", připoměla Lea.
,,Já jí nechci dělat, to nemůžu stihnout a navíc už minule jsem jí měla vymakanou, jak jí nám ještě zlepšit?", zeptala se Kate sklesle.
,,Neboj, Franko je malíř, ty si vybereš nějaká témata, připravíš si je a Franko ti mezitím nakreslí obrázky, to bude super!" , navrhla jsem svůj geniální nápad.
,, Mm, to by šlo, ale já ho nechci otravovat...", pokračovala Kate, ale já věděla, že se jí ten nápad líbí.
,, Prosim tě, alespoň se odreaguje, udělá to rád", ukončila jsem debatu.
,, Ehmmm, co je těch deset, jak říkala ta vychovatelka?", přerušila trapné ticho Lea.
,,Ani se neptej... To mi vždycky na zahradě připraví deset úkolů a já je musím plnit, jako třeba, co říkat na zahradní slavnosti, jak se chovat k starší dámě a tak dále, může to trvat i tři hodiny", vysvětlila Kate, když jsme přijížděli k paláci.
,,Rychle je půl patý",zavolala jsem na holky a klusala jsem k paláci.
Holky si vyměnily překvapené pohledy, ale jely za mnou.
,, Co?", nechápala Lea, ale hned přidala na tempu, ,,Ajo, vždyť máš to rande!"
,,Co? Já o ničem nevím....", vykřikla Kate, ale taky přidala.
______________
,, Zeptala ses teda Franka? Máš to domluvené?", ujišťovala jsem se a ve spěchu jsem si nanášela rťenku. Jsem děsně nervózní a spěchám, ještě, že jsou tu holky :Chris se mi stará o vlasy, Kate vybírá šaty a boty, Lea mě líčí a já jí pomáhám.
,, Ros, prosímtě klid. O mě se nestarej, teď hlavně ty....", uklidňuje mě Kate, ale je to k ničemu, to jsem prostě já, pořád se strachuju.
,, A je hotovo", prohlíží si Chris svoje dílo.
,,Já taky",přidá se i Lea.,, Tak a teď si obleč tohle", ukáže mi Kate na světle růžové šaty bez ramínek s třpytivým vrškem a na zádech šaty zkrášluje růžová mašle. /MÉDIA/
,,Jsou fakt krásný", ohodnutím Katin vkus a s pomocí Chris se začnu oblékat.
,, Tak a je hotovo", odstoupí Chris od šatů a společně s holkami hodnotí můj vzhled.
,,Myslím, že se to povedlo, ale už musíš", usmála se na mě Lea a já vyběhla z pokoje.
Mám ještě deset minu, to stíhám, altánek je hned za naší zahradou.
_______________________
,, Halo? Je tu někdo?Martine?", zavolám do prázdného altánku.
,, Dobré odpoledne", usmíval se na mě Martin s květinou v ruce, kterou mi hned podává.
,, Ehm, děkuji", poděkovala jsem překvapeně, přece jen ho ještě neznám.....nečekala jsem to.
,, Pojďte si sednout lady",ukázal mi velmi jemně na lavičku před námi,tak jsem si tedy sedla. Martin se posadil přímo vedle mě. Trochu jsem se odsunula.
Když bylo dlouho ticho, tak se Martin ozval:,, Řekněte mi něco o sobě, lady"
,, Dobře, nemám ráda když se mi komorná klaní nebo když mi někdo vyká a nemusí, jmenuji se Rosalinda", ušklíbnu se a podívám se na něj.
,, Tak tedy Rosalindo řekněte mi něco víc o sobě, něco co vás opravdu baví, něco co ráda děláte, já o vás nevím nic.....", snaží se ze mě Martin něco dostat. Martin je pořád takový nastrojený, upjatý, falešný.......
,, No, ráda tančím a hraju na klavír, co vy?", usměju se s úmyslem to tu odlehčit.
,, Píšu knihy a také rád tančím, ale nejde mi to..", Najednou si Martin stoupne a podává mi ruku, abych si stoupla taky, ,,Co kdybychom si zatančili?"
,,Eeeee, jo tak dobře......", řekla jsem rozpačitě a stoupla jsem si.
,, Neboj, bude to jen přátelský tanec"ubezpečil mě a začali jsme tančit na nádhernou hudby, která se na Martinův povel linula altánkem. /Zpustit hudbu teď/
,, Je to krásná skladba", vykoktala jsem a pokusila se o úsměv. Netančí špatně, ale za nějakého super tanečníka bych ho zase nepovažovala. Pořád mi šlape na boty : ) : )
,, Děkuji a omlouvám se za ty boty, moc mi to nejde...", podíval se mi hluboko do očí, ,,Jsem rád, že se ti ta skladba líbí, vybíral jsem ji dlouho"
,, Co tedy píšeš za knihy?"změnila jsem rychle téma.
,, O hudbě", odpověděl a přitáhl si mě ještě blíž k sobě. Já se zase trochu odtáhla.
,, O hudbě?Mu-Mu- Musíš mi jí dát jednu přečíst", dívala jsem se mu do očí.
,, Pokud budete chtít.....", souhlasil a pokrčil rameny.
,, Mimochodem, krásně tančíte", poznamenal.
,,Děkuji, vám to také jde", poděkovala jsem mu. na to se chechtle, ale najednou jsem poprvé za tohle odpoledne viděla, že má nervozitu v očích : ,, Rosalindo, vím, že nemáte s kým jít na ples, nechtěla.....nechtěla by jst jít se mnou?"
Tak to jsem nečekala, je mi trapný ho odmítnout a má pravdu, že nemám s kým jít, ale zase..... já nevím. Mám nebo ne??
,, Nemusíte mi odpovídat hned, můžete mi poslat vzkaz nebo bychom se mohli ještě vidět....", snažil se zachránit situaci Martin když viděl moji nejistotu v očích. Na sucho jsem polkla, jsem tak šíleně nerozhodná, nevím co mám dělat, asi potřebuji čas.....
,, Máš pravdu, já-já teď nevím", vykoktala jsem ze sebe.
,, Nemusíš spěchat, můžeš mi to říct zítra", usmál se na mě.
,, Děkuju, zítra ráno můžeš přijít.... Třeba bych ti pomohla vylepšit tvé tančení a ty by jsi mi mohl pomoci ve psaní nějakých úředních zpráv a dopisů", usmála jsem se.
,, Dobře, přijdu"
Tak je tu další díl, doufám, že se vám líbí. Staršně mo c děkuju za voty a komentáře a za překročení 600reads, moc vám děkuju a mám vás moc moc ráda.
Vaše TheoRoa.xoxo
ČTEŠ
Jmenuju se Rosalinda
Historical FictionVidím ji. Našel jsem ji. je stále tak krásná i přestože tu byla zavřená tak dlouho, je krásná. Její nádherné zrzavé vlasy padají na zem a její dokonalé zelené oči má zavřené. Spí. Vydržel bych tu stát a pozorovat ji celé měsíce, jenže nemáme čas, ún...