Nebude žádná svatba, žádná farma, žádný společný život! Nenávidím Alexe! Ten podrazák, hňup, hnusák, idiot!!!Jak jsem si mohla myslet, že může být jiný než jeho sestra? Sakra, vždyť jsou z jedné krve! Samantho, pasuji tě na největšího hlupáka roku! A ty si ještě naivně myslíš, že by tě mohl mít rád!
Myslíte, že přeháním? Ani náhodou.
Dneska ráno, když jsem měla jít do školy, se pro mě Alex – nemíním tomu bídákovi říkat Al – opravdu stavil. Šli jsme spolu do školy a vesele si povídali. Bylo to fakt bezva a mě zase zaplavil ten hřejivý pocit po celém těle – myslím, že se tomu říká láska. No a když jsme byli před naší školou, mrknul na hodinky a prohlásil, že máme oba ještě spoustu času a že by mně něco ukázal. Souhlasila jsem hned ze dvou důvodů. Za prvé bylo opravdu brzo a mně se ze všeho nejmíň chtělo sedět v lavici a poslouchat Lucy a za druhé mi s ním bylo fakticky moc pěkně. Tak jsem tedy kývla a šla s ním do nedalekého parku. Dívali jsme se na odkvétající růže a Alex mě najednou objal kolem ramen.
Ptáte se, co je na tom tak hrozného? Tak poslouchejte!...
Cestou zpátky ke škole jsme potkali partu kluků a on byl najednou jako vyměněný. Začal na ně pokřikovat ,ahoooj' a ,čauvec kámo' a na mě jakoby zapomněl. Jakoby úplně zapomněl na holku, co ji ještě před pěti minutama objímal kolem ramen. A to ještě není všechno. On se k těm klukům připojil a odešel s nima! Fakt na mě zapomněl!!! No, tohle všechno bych možná ještě překousla, ale... on se se mnou ani nerozloučil. Nedělám si legraci. Neřekl mi ani ahoj! A právě když jsem tam tak stála, prošla kolem mě Lucy se Sheilou a chichotaly se. Bože, chci umřít.
[
ČTEŠ
Sam, vesnická holka
RomancePraštěný příběh o zmatené čtrnáctileté holce, která neví, co se sebou, se svými city, se svým životem a se svými problémy. Nebo možná ví, jenom se trochu bojí vzít vše do vlastních rukou...
