Slátanina ✔

DSSPPJ - druhá

Kapitola 2. - Neočekávaná návštěva (jakmile je v nadpisu, je očekávaná. A stejně byla už v minulé kapitole)

Lana zvedla hlavu. Zaslechla Janovo pískání - přichází Sabina. (Tohle jméno samo o sobě by nebylo tak špatné, ale brzy pochopíte...) Vesele vyskočila z úkrytu a běžela na místo, které před chvilkou opustila.

Brzy uviděla Jana, jak žvýká bylinky (jestli jsou jedovaté, chci taky) z nastavené dlaně. Sabina zvedla hlavu ("zvedla hlavu" tady už bylo v minulém odstavci).

„Ahoj, Lano," zvolala radostně, „Překvapila (napsala jsem to blbě s velkým) jsem vás? Ani se nedivím, ale dnes jsem prostě musela přijít. Budu se muset brzo vrátit. (Ona snad nic nedělá z vlastní vůle, všechno musí.) Jak to asi vypadá v nové škole? (Když pominu to, že poslední tři věty spolu prakticky nesouvisí, máme tu očividně něco na způsob zápletky. Té nejméně originální zápletky...) Škoda, že jsem nejstarší. Potom musím spoustu věcí dělat první a sama (ano, jsem nejstarší. A ano, myslela jsem si, bůhvíjak to není skvělá věta)."

Lana mezitím ochutnala rostliny v její ruce (zní to jako Lanina ruka, ne Sabinina. Kromě toho tady hezky vidíte, jak moc se Lana soustředila na to, že Sabina půjde do nové školy - asi takhle: Jídlooooo!). Sabina se mezitím podívala na hodinky. (Takže Lana MEZITÍM ochutnala rostliny a Sabina se MEZITÍM podívala na hodinky... Jedno mezitím by nestačilo?)

„Jé! Už musím jít! (Aby děj nestál!) Máma vždy vstává přesně!"

Jen jim zamávala a už běžela směrem k velkému domu (na velké skále s velkým lesem kolem).

Sabina skoro zakopla o velkou (všechno je velké) větev, která ležela na jedné z jejích pěšinek. Byla si téměř jistá, že tady nebyla, když tudy naposledy procházela (ha, zápletka! Jen si nevzpomínám, jestli jsem se k ní během těch devíti kapitol pořádně dostala), ale teď jí to bylo jedno. Právě totiž spatřila dům se svítícími okny v dolní části. Třeba ji už hledají. (Cesta domů z lesa jí trvala tak pět minut, tam taky, zdržela se chvilku... Vážně pochybuju, že by si někdo všiml, že byla patnáct minut pryč.)