One last night

Ugly truth

Katniss POV

Připravím se na další nápor bolesti a stisknu zuby, když mnou projde výboj. Cítím krev z prokousaných rtů a plivnu jí na bílý polštář.

,,Dost." Slyším mužský hlas a snažím se zaostřit na přibližující se postavu. 

Vtom ucítím silnou vůni růží a zvedne se mi žaludek. Zrychleně dýchám a snažím se vyprostit z pout.

,,Není důvod se bát, slečno Everdeenová, jsem tu jen na skok." Řekne sametově Snow a vloží mi do třesoucích se rukou sklenici vody. 

Chci jí přiblížím ke rtům ale mám tak poškozené nervy, že sklenici posunu jen o centimetr, než se tříští o kamennou podlahu. 

,,Tady." Cítím chladné sklo u vyprahlých rtů a rychle polykám tekutinu. 

,,Tak tedy." pokračuje Snow a sedá si na kovovou židli, vedle mé postele. Snažím se ho nevnímat ale jeho slova se mi propalují hluboko do mysli. 

,,Něco jsem vám přišel ukázat." Řekne a vytáhne z bílého pláště stříbrné zařízení s mnoha tlačítky. 

Nechápavě si přístroj prohlížím. 

Je to snad další mučidlo? Elektřina nebo snad nějaký zákeřný nůž? Snažím se připravit na bolest, která nepochybně přijde ale Snow pokračuje. 

,,To je Mucall." Vysvětluje a nepříjemně se usměje. 

,,Dokáže ovládat kapitolské muty na tisíce kilometrů a poskytnout jim povely k čemukoliv." Rozšiřují se mi zorničky. 

,,Ne." Vydechnu přes rozbolavelé hlasivky. 

,,Nebojte." Chlácholí mě prezident a já horečně přemýšlím, jak jeho plán překazit. 

,,Nedám povel k zabití pana Mellarka. Myslím, že nikdo ho nechce připravit o ten moment pochopení, až uvidí, že i přes všechnu snahu zachránil tu nepravou. Štěkavě se zasměje a dotkne se mé ruky.

,,Necháme ho být s vědomím, jak blízko u vás byl. A potom..."  Na chvilku se odmlčí a pohlédne na množství nástrojů na mé mrzačení. ,,Potom, až vás přijde bezhlavě vysvobodit, zabijeme vás oba." Dořekne konverzačním tonem a vrátí ruku na přístroj v jeho klíně. 

I přes bolestivý třes se snažím dosáhnout na něj a vyrvat mu tu věc z rukou. Ničeho ale nedocílím a tak jen z hrůzou sleduji, jak přibližuje prst k onomu tlačítku. 

,,Ne, prosím."  Vzlyknu potichu a zadívám se mu do vrásčité tváře. 

,,Jsme ve válce."  Řekne s posledním pohledem na mě. 

,,A v té, je dovoleno všechno." 

Zpomaleně sleduji, jak se dotýká tlačítka a přístroj se zeleně rozsvítí. 

,,Mutace aktivována."  Slyším naprogramovaný ženský hlas a mé tělo ochabne. 

Snad i s radostí vítám muže v bílých uniformách, kteří mi znovu připevňují na tělo elektrody s proudem. 

Nemyslím na nic jiného, než na bolest. 

A to je dobře. 

Nechci přemýšlet nad Peetou, jeho výrazem, až zjistí pravdu ani nad koncem, který pro nás Snow zamýšlí. 

Nořím se do bolesti a křičím z plných plic.

Peeta POV

,,Ššš neboj se, všechno bude v pořádku. Už tě nepustím."  Šeptám do jejích kaštanových vlasů a proplétám se zástupem lidí, čekajících na nás v příletové hale 13 kraje.