Otrávený šíp

539 19 9
                                    

Katniss POV

Pomalu se probouzím. Vedle sebe cítím Peetovo hřející tělo. Nejradši bych takhle zůstala. Ještě na pár okamžiků zavírám oči a vychutnávám si tu chvíli.

Najednou slyším výstřel z děla. Prudce otvírám oči a chytám luk a šípy. Peeta vedle mě rozespale mžourá a namhatává dýku. Opatrně vykouknu z přístřešku a to, co vidím mě přibíjí na místě. Vidím na zemi Johannu v tratolišti krve, která se jí line z hluboké rány na břiše. Opodál leží Beete s ošklivou ránou na krku. Nedýchá. Rychle vybíhám na otevřené prostranství a otáčím se všemi směry.

Vtom slyším další výstřel z děla. Rychle hledám očima Peetu ale ten stojí nezraněný opodál a kontroluje Johannina zranění. Pohlédnu na něj s otázkou v očích. Jen zavrtí hlavou. Stisknu rty a dál prohledávám okolí.

Další výstřel. Johanna. Musíme okamžitě najít Finicka, jestli už není... z úvah mě vyruší Finick vybíhající z džungle.

,,Leeara je mrtvá." Řekne prostě a mě je jasné, že je to dívka z prvního kraje. ,,Co se stalo??" Přichází k nám Peeta a omývá si ruce od Johanniny krve. ,,Přišli nad ránem. Paralyzovali mě nějakým přístrojem a podřízli Beeteho." Finick tiskne víčka k sobě. ,,Po chvíli to na mě ale přestalo působit. Leeara zrovna brala Beeteho drát, když sem po ní hodil trojzubec. Zasáhl jsem jí do břicha ale utekla. Glier mezitím zranil Johannu a vypařil se." ,,Jakto že nešel po nás??" Diví se Peeta. ,,Asi si vás chtěli nechat nakonec." Krčí rameny Finick a odvrací pohled od vznášedla, které odnáší Johannino tělo. ,,Leeara ale zemřela takže už je tu jen on. Myslím že proti nám nemá šanci." Dodá Finick a rozděluje mezi nás zbytek jídla.

Odpoledne probíhá v stísněné atmosféře. Nikdo nemluví. Nevíme, kdy Glier zaútočí, takže zůstáváme vzhůru všichni. Je to nejnebezpečnější protivník, který nám mohl zbýt. Tisknu se k Peetovy a hlídám levou stranu džungle. Nikam jsme se nepřesunuli. Je jasné, že už to chtějí všichni ukončit. A tak jen sedíme a čekáme na nevyhnutelné. Moc se nebojím. Přece jen jsme 3 a on je sám.

Následující minuty mi ukazují, jak moc jsem se mýlila.

Klíží se mi oči. Vím, že nemůžu spát ale celý den hlídáme stejná místa. Navíc jsem musela ulovit nějaké jídlo a nemáme dřevo na podpal. O to, se vždycky starala Johanna.

Zasteskne se mi po ní. Jistě, byla někdy dost nesnesitelná. Ale taky to byla jediná dívka tady. Povzdechnu si a opřu se o Peetu. Je na něm vidět, že je taky unavený. Dostává do sebe pár doušků vody a pohladí mě po vlasech.

Najednou slyším šustění listů. Syknu na ostatní a ukážu na džungli. Peeta sevře Johanninu sekeru a Finick napřáhne trojzubec. Já přikládám šíp k tětivě a pátrám ve tmě.

Něco sem letí. Rychle uhýbám a strhávám i Finicka.

Otrávený šíp. Všímám si vyrobené zbraně s červeným hrotem. Musel ho namočit do šťávy nějaké rostliny tady. Oklepu se.

Co asi ten jed vyvolává?? Okamžitou smrt nebo halucinace jako u sršáňů? Z přemýšlení mě vytrhně Finick jdoucí k džungli. Rukou do zastavuji a ukazuju na luk.

Zkouším vystřelit 3 šípy. A při třetím slyším Glierův výkřik.

Finick na nic nečeká a vrhá se do džungle následován Peetou. Rychle beru ze země malou dýku a běžím za nimi.

Nacházím je v klubku kousek od našeho stanoviště. Vidím Glierovu zraněnou nohu. Zasáhla jsem ho do kotníku. Má to spočítané. Nemám jak jim pomoct tak jen schraňuju jeho zbraně. Nacházím několik otrávených šípů a přidávám je k mým.

Najednou cítím v boku ostrou bolest. Otáčím se, protože to muselo být nějaké zvíře. Vidím ale jen Gliera, jak se vítězoslavně usmívá. Nechápu to, byli na něj dva. Všimnu si ještě Peety těžce oddychujícího s krvácejícím nosem a Finicka zarážejícího trojzubec hluboko do Glierova srdce.

Chci se kouknout, co mě kouslo ale při pohledu na svůj bok málem omdlím.

Trčí mi z něj zvláštní předmět podobný šípu ale těžký a je z kovu. Ještě vidím, jak z něj odkapává červená štáva.

,,Peeto..." vydechnu slabě a chytnu se za ránu. Rozšuřují se mu zorničky poznáním. ,,Proboha Katniss." Vybíhá ke mně.

Slyším výstřel z děla. ,,Jsem už mrtvá?" Zeptám se slabě, když Peeta bere do náručí mou hlavu. ,,Ne hlupáčku ty neumřeš!" Šeptá mi a hladí po vlasech.

Rychle odtrhává ze své kombinézx pruh látky a omotává mi jí bok.

,,Bolí to." Říkám plačtivě a otřese mnou záchvěv bolesti. ,,Já to spravím!" Odpovídá Peeta a já vím, že doufá, že sponzoři něco pošlou.

Zavírám oči. Už to asi nestihnou. Proběhne mi myslí než ztatím vědomí.

========================================================================================================================================================================

Ahoj :)

Tak tu máme další díl OLN :)

Doufám, že na vás nebude moc morbodní :D ale ty pohodový se nesetkali s moc velkým ohlasem tak to trošku okořeníme :)

Merlin s vámi :)


One last nightKde žijí příběhy. Začni objevovat