One last night

The worst of all

Katniss POV

,,Finicku, hlídej jí. Já zatím dojdu pro něco k jídlu." Říká Peeta a já naposledy stisknu jeho teplou dlaň.

Vím, že je to naposledy. Cítím údery srdce, které se čím dál tím víc zpomalují. Hledím na něj dokud nezmizí ve změti liján.

Zavřu oči. Do sítnice mám stále vpálenou jeho postavu. Zpod víčka mi zteče slza.

,,On něco vymyslí!" Konejší mě Finick a já se jen pousměju.

Z dály slyším jeho nesrozumitelný křik. Nevím, jestli křičí beznadějí nebo na Kapitolany ale musím se usmát. Miluju ho. Pomyslím si a znovu zavírám oči.

Po několika minutách slyším výstřel. Zprvu mě nepřekvapí.

Aha jsem mrtvá. Dobře.

Snad mi Peeta odpustí, že jsem ho tu nechala samotného.

Další myšlenka mě ale probírá, protože zjevně mrtvá nejsem. Prudce otevírám oči a hledám Finicka. Kousek od sebe vidím, jak se kácí k zemi.

,,Finicku ne!!!" Zakřičím a rozhlížím se kolem, protože nechápu co se stalo. Žádný jiný splátce už tu není a Peeta by to neudělal.

Najednou vidím, jak se kolem jeho těla míhá velká opice se špičatými zuby. Vytřeštím oči a strnu.

Všimla si mě. Míří ke mně. Připravuji se na bolest a tisknu k sobě oči.

Další výstřel.... Nechápu to.

Otevřu oči a opodál vidím zvíře sklánějící se nad ležící postavou dívky, která mi je velice podobná.

Ne.... Není mi jen podobná, JSEM to já.

Nechápavě se rozhlížím kolem. Nikde nic.

Znovu se zaměřím na dívku ale vtom mě obklopí hustá mlha. Nic nevidím. Mrkám. Mám vztek. Takhle neuvidím blížící se nebezpečí. Srdce mi i přes jed tluče rychle a já tisknu ruce v pěst.

Najednou slyším motor vznášedel. Nic se ale neděje a zase se vzdalují. Nic nechápu.

Aréna potemní.

Je naprosté ticho přerušované jen mých zrychleným dechem.

Mlha zmizela ale nahradila jí neproniknutelná tma.

Po několika minutách vidím v dálce světlo. Už po několikáté si myslím, že umírám ale když se světlo přibližuje všímám si, že je to mírotvorce s nějakým dalším mužem.

Cože... reaguje unavený mozek.

Blíží se a já rozeznávám bílé vousy a hůl prezidenta Snowa. Instinktivně se přikrčím a doufám, že mě přejdou. Zastavují se ale přímo přede mnou a já mžourám do jasného světla baterky.

,,Slečno Everdeenová musíte teď s námi. Hry jsou u konce a my potřebujeme vaši pomoc v úplně jiné záležitosti." Říká pomalu Snow a já doufám, že mě dřív stihne zabít jed.

Jako by myslel na to samé vpíchne mi mírotvorce injekci s lékem, a já najednou vidím jasně a srdce mi tluče normálně.

Stavím se na nohy. ,,Bez Peety nikam nejdu." Říkám rozhodně a snažím se pohlédnout okolní tmu. ,,To bohužel nebude možné slečno." Odpoví naoko smutně prezident a ztichne.

Udělal to záměrně, protože přesně v tom okamžiku slyším: Ohlašujeme vítěze 75 hladových her. Pana Peetu Mellarka.

Rozšíří se mi zorničky a zalapám po dechu.

Dochází mi to.

,,VY!!!" Křiknu nahlas a chci vrazit do toho hajzla. Mírotvorce mě tvrdě sráží k zemi.

,,Není důvod být hrubý." Napomíná ho a čeká až vstanu.

,,Peeta si myslí, že jsem mrtvá. To byl váš záměr že ano!!" Vyplivnu na něj a stavím se na nohy.

,,Ano i ne. Ale proč nejdete s námi, abyste to zjistila." Řekne a pokyne mi do tmy, kde tuším nějaké tiché vznášedlo. ,,Nikam s vámi bez Peety nejdu!" Říkám rozhodně a stále stojím na místě.

Snow kýve na mírotvorce a ten mě pevně chytá nad loktem. Snažím se vysmeknout ale po hrách jsem slabá.

Začínám plakat. Nechci ukázat Snowovi, že vyhrál ale nemůžu si pomoct.

Peeta je teď někde dole a myslí si, že jsem nadobro mrtvá.

Co s ním udělají? Budou ho mučit? Zabijí ho rovnou? A jak vůbec chtějí lidi přesvědčit, že jsem mrtvá? Polévá mě pot. Ta dívka....

,,Byl to hologram mě. a ta mlha....všechno skryla" Vydechnu nahlas a Snow se pousměje. ,,Jste velmi bystrá dívka." Řekne a napije se vína, které je před ním na stolku.

,,Co je s Finickem?" Zeptám se ihned a zhnuseně se na něj podívám. ,,Ach ano, pan Odair. Ten nám do vzorce jaksi neseděl. Museli jsme ho eliminovat." Mluví o něm, jako o nějakém matematickém příkladu a mě se zvedne žaludek.

Zanedlouho přistáváme na šedé silnici a Snow vystupuje.

Mírotvorce mě znovu bere za ruku táhne ven.

Je tu zima. Oklepu se.

Jdeme dlouhým hangárem a já mám strach, co na mě Snow vymyslel.

Představuju si všemožné obludnosti od mučících nástrojů po psychický nátlak ale nic mě nemůže připravit na to, co vidím za těžkými kovovými dveřmi.

Na zemi se choulím já. Je to má přesná kopie. Zvlněné vlasy, vráska pod levým okem,okousané nehty.

Kroutím hlavou a snažím se vycouvat z místnosti.

Já... to na mě hledí a poté se ošklivě usměje. Přejede mi mráz po zádech.

,,Seznamte se s Katniss Everdeenovou." Poznamená Snow a také se usměje, když vidí můj vyděšený výraz.

,,Ano ano... my tři si užijeme spousty legrace." Dodá teatrálně a postrčí mě do cely.

Než si to stihnu uvědomit, dveře se za mnou pevně zavřou.

,,Neee! Pusťte mě ven!" Křičím a buším na ně. Na rukou se mi začne objevovat krev ale to je mi jedno.

Jen mě tu nenechávejte s... tím.

Nakonec se vysílením svezu na chladnou podlahu a odtahuju se od toho co nejvíc to jde.

Pozorně si mě prohlíží a pak promluví hlasem, který musí pocházet ze samotného pekla.

,,Těším se na Peetu, bude tak rád až budu u něj, že vůbec nic nepozná. A pak..." zasměje se a mě se zježí chloupky na rukou . ,,Si s ním po nocích budu dělat co budu chtít." Dodá a já se otřesu odporem a strachem.

,,Co si zač?" zeptám se potichu a setřu si slzy.

,,Přece Katniss Everdeenová." řekne vesele mým hlasem.

,,Dívka v plamenech."

Kdo že říkal, že slova nemohou zabíjet?

Ale mohou... mohou.

Osud dýchavičně zavrávoral.

========================================================================================================================================================================

Ahoj :)

Je sice už dost hodin ale přece jen přidávám další kapitolku :)

Jste rádi? :) Měěě to taaak baví :D Co říkáte na ďábelskou Katniss? :)

Kterou Peeta zachrání hmm? :D

Dobrou noc a Merlin s vámi :) :-*