TAJEMSTVÍ

Odhalení

Umím vyřešit hodně věcí. Kromě jedné→Kluci.
Nikdy jsem žádného sama neměla a budu tady poučovat Sísí, co má dělat?
Nejde mi nějak do hlavy, jak se mohla rozejít se Spencerem. Byli spolu opravdu hodně dlouho na to, aby jednoho z nich napadlo toho druhého opustit. Proto mě napadla záludná otázka.
,, Proč? " , ptala jsem se jí , i když jsem věděla , že prošvihneme hodinu výtvarky.

,, Na tom nesejde..." , setřela si slzu z obličeje.

,, Ne. Vážně... Jsme nejlepší kámošky. Mně můžeš říct všechno. " , dodala jsem své větě nadějný úsměv.

,, Možná potom. Teď musíme do třídy." , usmála se Sísí. A to je pokrok!

Celou hodinu výtvarky jsme se smáli, protoze jsme upravovali, stříhali a lepili fotku Spencera na bílý papír. Měli jsme takovou volnější hodinu a mohli jsme dělat něco podle své fantazie.

Mě napadlo právě tohle. Vím , že se Sísí je ta největší sranda. A taky vím , že Spencer je jen jedna věc , která dokáže skazit Sísíinu dobrou náladu. A mou nejspíš taky...

Po konci vyučování jsme se rozhodli jít na oběd do francouzké restaurace " Cordon Ble"
Je to nejnovější restaurace poblíž naší staré školy.
Dnes nám naštěstí odpadá odpolední vyučování , takže máme dnes dost času.
Zatímco jsme si obě dali tortyly a francouzskou polévku, tak Sísí stihla ze své tašky vytáhnout papír s příklady. Byla jsem ráda, že už konečně zapomněla na Spencera, ale o to horší bylo, že měla až moc energie na počítání.

,, Nekoukej tak! Ještě toho musím dneska hodně stihnout..." , řekla Sísí s pronikavým výrazem.

Rozhodla jsem se ji poslechnout, protože večer mam ještě schůzku s producentem a mojí učitelkou na zpěv. Už zase vidím , jak bude ráda, že nemám vymyšlený ani kousek poslední písničky do mého nového alba.

Rozepla jsem svůj malý batoh a hnedka první věc , která na mě vykoukla byl dopis od neznámého člověka, který se mi chce očividně pomstít.. Ano... Přesně tak. Jennifer si nedá pokoj.
Hned jak jsem zašustila dopisem, tak ke mně Sísí zvedla svůj pohled.

,, Už ti zase píše?" , zvedla obočí Sísí.

,, Ano. Musela mi to sem hodit , když jsem šla za tebou na záchod, i když jsem zpočátku nevěděla, že tam si." , zasmála jsem se.

,, A co píše???" , naléhala Sísí.

,, Ehm... Je sranda tě pozorovat, když vůbec nic netušíš....No to teda! " , zasmála jsem se.

,,... Nyní ti dám úkol, který musíš splnit , abych nikomu neřekla o tvém tajemství... Zítra do školy přijď v pyžamu s drdolem na hlavě! ... Páni Jennifer. Moc ti děkuju. Nic lepšího sis vymyslet nemohla!" , položila jsem si ruku na čelo.

,, Proč to ale chce? " , podivila se Sísí.

,, Proč asi... Chce mě strapnit to jí jde nejlíp. Pamatuješ ve školce, jak mě využila k tomu , abych lhala?" , dala jsem oči v sloup.

,, Nicky, ale to je deset let zpátky... Nemyslíš, že se za tu dobu změnila? A navíc. Třeba to nemusí být zrovna to, že jsi zpěvačka.!" , zamyslela se Sísí.

,, No a? Někteří lidé se nikdy nezmění... Tebe se možná vyhýbá , ale na mě kouká jako na oběť. A za další je to určíte ono!" , řekla jsem sebe jistě.

,, No dobře , jak myslíš..." , jen co to dořekal , tak už se pod našimi mlsnými jazýčky objevila voňavá polévka. Ani číšníka jsme si pro jistotu nevšimli.

Přestali jsme kecat a dali se do jídla.

Po polévce jsme už neřešili , jestli budeme muset dělat , jak Jennifer bude pískat. Už jsme jí úplně vypustili z hlavy. V mém mozku teď musí být místo jen na školu... potřebuju se hodně hodně snažit , abych se se Sísí dostala na Gympl.

-

Po úmorném počítání nám konečně přinesli druhý chod. Tortylu s hranolky a zeleninou.

Sísí napadlo , že bysme mohli jít dnes surfovat, abychom vypustili vse z hlavy. To mě se to povede 100% , protože já ještě navíc neumím surfovat ani ve snu. Oproti odvážné kamarádce mé.