Charmes underneath the mistletoe

19th of December

 "Ahoj lásko." Políbil mě hned u dveří James.

"Wow. Jsi mě vyhlížel?" Zasmála jsem se. ¨

"Trošku." Uculil se a pomohl mi sundat kabát. "To si děláš srandu." 

"Co?" Koukla jsem na něj nechápavě. 

"To jsi jako celou dobu nosila tenhle malej svetřík?" 

"Myslíš croptopovej svetr? Jo celej den jsem ho měla na sobě." Potvrdila jsem. 

"To ti nebyla zima?" Objal mě. 

"Víš ve školách už od nějakého toho století existuje topení." Urovnala jsem mu tričko. Zasmál se. 

"Tak já si jdu nachystat nějaké učebnice." Usmála jsem se a rozhodla se jít do pokoje připravit, kluci tu ještě nebyli z vánočních nákupů, tak jsem si nemusela dělat starosti s jídlem. 

"Na co?" Zamračil se. 

"No na to doučování." Zakroutila jsem hlavou a skousla si nervózně ret.

"Jako s tou nagelovanou hlavou a chlupatou bradou?" Došel ke mě. Protočila jsem očima.

"Jmenuje se Jay a prostě mu rostou vousy no." Zazvonil zvonek jen co jsem to dořekla. "Ahoj." Otevřela jsem Jayovi.

"Čáu." Objal mě, což jsem vážně nečekala, ve škole se se mnou skoro nebaví. 

"Nazdar." Slyšela jsem za sebou Jamese. Jay k němu jen pokynul hlavou. 

"Tak pojď. Máš sebou nějaký učebnice?" Zeptala jsem se a snažila se ignorovat Jamesovi přimhouřené oči, co těkali po mě. 

"Já a mýt nějaký učebnice, však mě znáš." Zasmál se. Jen jsem se hloupě zachichotala, protože jsem se vážně cítila nesvá. 

"No ani ne." Zamumlala jsem. 

Odešla jsem s ním do pokoje a šla ještě pro nějaký pití. 

"To budete v pokoji?" Zašeptal celkem naštvaně James. 

"Jo s otevřenýma dveřma jestli chceš." Přejala jsem pu po ruce a chytla ho za ní na uklidnění. 

"V tom tvým cropsvetru?" Díval se někam na linku s našpulenou pusou.

"Jo?" Odtušila jsem a zakroutila nad tím hlavou. "Viděl mě v tom i ve škole božínku." Stiskla jsem mu tu ruku silněji.

"Vždyť v pohodě." Pustil mojí ruku a odešel do obyváku bez jediného pohledu na mě. Plácla jsem dlaní do linky. Popadla jsem sklínky a došla do pokoje, kde jsem se snažila nasadit normální úsměv. 

"Tak co potřebuješ vědět?" Sedla jsem si na druhou židli u stolu. 

"Tak nějak všechno." Uchechtl se. 

Celou hodinu jsem se mu snažila objasnit fakta z anglické literatury a jediné na co přišel bylo, že tam byl nějakej Romeo, co napsal Shakespeara a Julii. A já? Já jsem zjistila, jak tupej ve skutečnosti je. I já se svojí průměrností byla o proti němu jako kdybych sežrala encyklopedii. 

"Né to byl Cicera." Protočila jsem oči a slabě si povzdechla. Venku se už stmívalo a já myslela, že tu sedím minimálně pět hodin. 

"Tak já si odskočím a ty mi to dovysvětlíš." Mrkl na mě a já se falešně usmála. Hlavou jsem dopadla na učebnici. "Ehm...kde je záchod?" Rychle jsem zvedla hlavu a mrdla se o lampičku. 

"Auuu..." Chytla jsem se za hlavu. "Támhle." Ukázala jsem na místo, kde byly dveře od koupelny s kňučením. 

"Jsi v pořádku?" Přiběhl sem James.