New Life [CZ]

Chapter 1

Právě teď začal jeho nový život, když byl v obklopené a chladné temnotě a chladném zatuchlém vzduchu.

Byl zavřený v kovové kleci, která se neustále třásla.
Jen težko se udržel na jeho rukách a nohách kvůli chladnému vzduchu.
Jak se kovová klec třásla, udeřil se do zad o kovový roh a zklouzl do rohu a tam si sedl. Po několika minutách se modlil, aby se jeho oči přizpůsobily chladné temnotě.
S dalším trhnutím, se místnost prudce blížila vzhůru, když starý výtah jel v důlní šachtě.
Byly slyšet drsné zvuky řetězů a kladek, stejně jako fungování starověkých oceláren. Stále se v té plechovce ozývalo nějaké kňourání. Nesvítící výtah se houpal sem a tam, a tak to překvapivě otočilo chlapcův žaludek kvůli nevolnosti, Později tam začala být citit vůně vůně ze spáleného oleje, která jeho smysly nakazila což je mu ještě hůř. Bylo vidět, že se mu chce plakat, ale ne, vydržel to, překonal svůj strach a čekal co se bude dít dál.
Jmenuji se Thomas, pomyslel si. To .... to byla jediná věc, kterou si pamatoval ze svého života. Nechápal, že si nic víc nepamatuje, přitom jeho mysl neměla žádné problémy.
Snažil se počítat všechno ve svém okolí a jeho znalost zaplavila jeho myšlenky, fakta a obrázky, vzpomínky a podrobnosti světa, a jak to všechno funguje. Představil si sníh na stromech, prostě celý svět.

Thomas rostl imunně a díky řetězům, které drželi kovovou klec, jel jen a jen nahoru.

Uběhla dlouhá doba.. minuty se protáhly, až z toho byly hodiny., Ačkoliv nebylo možné s jistotou vědět o co jde a kde to vlastně je stále přemýšlel o okolí kolem sebe a venkovním světě. Byl chytrý a proto důvěřoval svým instinktům a proto věděl, že v té kovové kleci je teprve půl hodiny.
Bylo to dost zvláštní, ve své mysli měl strach, ale zároveň byl zvědavý co se bude dit dál.
Chtěl vědět kde je a co se děje.
Začal volat o pomoc, tím, že bušil pěstmi do klece, ale nic se neozývalo.

Thomas šel zpět do rohu, tam si sedl a přiložil si ruce k prsou a jeho strach se vrátil. Cítil ve své mysli, která muříká: Uteč! ale nešlo to.
Začal křičet: POMOC!!!.. POMOZTE MI ŇEKDO!!..
Ale nic se neozývalo na zpět.
Po několika minutách začal slyšet hlasy... podíval se na horu, kde se objevovovalo světlo, které prosvěcovalo klec.

Thomas sledoval co se bude dít.
tou rychlostí se klec zastavila o kovové dveře, které chtěl se svojí silou otevřít, ale nepodařilo se mu to. Světlo ho bodalo do očí, tak si obličej přikryl rakama.
Slyšel zvuky, hlasy a hlavně měl strach.

Vypadá vyděšeně.. ozvalo se...
Dělej, jdi pro něj!
jeden z chlapců pro něho došel a přivítal ho tím, že ho vytáhl z klece a řekl mu: Ahoj Bažo, tak pojď k nám... (Bažo- to mu tak říkali :D)
Thomas pak ležel mezi skupinou chlapců a zbytek se mu smál.. Thomas se rychle zvedl a začal utíkat...
Jak utíkl, volali na něho MÁME TU BĚŽCE!!! (ti co rychle utíkají).

Jak běžel tak rychle, najednou zakopl a spadl...
Pak zvedl hlavu a podíval se kolem sebe. Před sebou měl jen betonovou zeď.
Nebyla to jen zeď, když se podíval pořádně uviděl to teprve celé, byla to betonová krabice.

Takže ahoj, tady je můj nový příběh, ale není to vymyšlené, je to podle filmu Labyrint-Útěk..
Ten film miluju, a proto, že mě nenapadají žádné nové příběhy, tak zkusím napsat neco z filmů :)
Snad se vám bude líbit jak je to napsané atd.
Můžete psát názory a něco i víc.