New Life [CZ]

Chapter 7

Thomas se opřel o strom, když čekal na Chucka. Rozhlédl se po tom místě ve kterém jsou zavřeni, které Thomasovi dělalo noční můry.

"Tohle místo není určené k normálnímu životu." pomyslel si..
Stíny na kamenných stěnách se začaly zvětšotvat a plazit se po stěnách, na kterých rostl plazivý břečťan, který nikdy nedorost až na vrcholek stěny, bylo to jakoby mu něco nedovolilo vyrůst až nahoru.

Alespoň, že Thomas nebyl v tom vězení sám a bylo tam aspoň trochu praštěných kluků a asi dva z nich byli normální.
A taky mu stačilo, že má kde jíst a spát.

V jednom ze čtyř rohů na farmě bylo několik pracovníků, kteří zrovna něco sázeli ma menším poli. Toto místo bylo to, na kterém chlapci trávili nejvíce času za celou tu dobu co tu jsou.

V druhém rohu byla zvířata, která vyváděla jak splašená.. V Uprostřed mítiny, ve kterém byli zavřeni byl výtah, ve kterém byla kovová klec, s kterou sem nejen Thomas, ale všichni, co tu jsou s ním přijeli, tak byla otevrřená a to ještě nikdy otevřená nebyla pokud v ní nikdo nepřijel..

Vypadalo to jako, kdyby někdo chtěl aby jsme si do toho vlezly a jakoby je to odvezlo a vrátilo jim to domov.

No, ale to nebylo to nejhorší... Nrjhorší pro nás všechny bylo to, kde jsme zavřeni a na jamém místě, ale to jme nemohli vědět, protože na kamenných zdech nebyla žádná okna a nebylo vidět... jediné co jsme viděli, bylo slunce, které nám dává světlo a teplo, ale večer byla docela zima.

Jediné co bylo na kamenných stěnách byly ocelové úchyty, které vypadali jako páky, které nám umožní otevřít otvory na stěnách, ale to dělají jenom běžci. Navzdory tomu, co právě Thomas viděl tak nevěděl, jak se má cítit, když tu vidí tak nemožné věci.

Thomas právě přesunul svou pozornost na čtyři obrovské otvory ve středu hlavních stěn mýtimy, ale když Chuck přišel v náručí nesl sendviče spolu s jablky a dvěma kovovými šálky, ve kterých byla voda.
Thomas měl pocit úlevy, ale nebyl jediný na tomto místě, který měl pocit, že z něho celé utrpení spadlo, ale každý věděl, že to není na pořád.

Lidi, kteří vařili jídlo pro ostatní, byli naštvaní na Chucka, protože si vzal dvě porce jídla dříve, než ostatní.

Chuck to udělal poprvý, takže to ničemu nevadilo....
Chuck odešel a šel k Thomasovi, ke stromu.

Chuck s Thomasem okamžitě popadli sendviče.

Thomasovi se špatně a začal se svíjet v monstrózní obraz, protože si vpoměl na toho chlapce v té chatce, byla to něco jako jeho noční můra...

Po cvíli se uklidnil a konečně si ukousl velké sousto sendviče.

Sendvič byl se šunkou, sýrem a majonézou, který jim poslali ti neznámí lidéa naplnil si ústa. "Ach, člověče," zamumlal Thomas s plnou pusou.
"Měl jsem takový hlad." řekl Thomas
Chuck se také zakousl do sbého sendviče.
Po několika soustech Thomas Chuskovi položil otázku, která ho celou dobu trápí v jeho mysli.

"Co je s tím Benem, co se mu vlastně stalo? Nevypadá vůbec jako člověk... zeptal se Thomas.

Chuck se podíval na chatku a řekl: "Opravdu nevím", zamumlal nepřítomně. "Já jsem ho pořádně ani neviděl."

Chuck na rovinu řekl: "No, ani ho nechci vidět a to mi věř"
Ukončili debatu a pustili se opět do jídla.
Thomas cítil nepřeíjemný pocit, jakoby se vznášel nad tímto místem a viděl co ke za těmito kamennými zdmi.
"Co je za těmi zdmi?" zeptal se a prolomil hromové ticho, protože všichni jedli sendviče a neměli čas na debaty...

"Je to součást tohodle obrovského místa, je to jako obrovskej hrad s bludištěm.. nebo tak něco."

Chuck nezaváhal a odpověděl na Thomasovu otázku.. odpověděl to co mu řekli jiní, když se na to ptal on.."Hm, alejá jsem ještě nikdy nebyl mimo téhle mýtiny." přidal Chuck ke své odpovědi.
Thomas se odmlčel. "A vy všichni něco skrýváte."
řekl nakonec, když dojídával jeho poslední sousto sendviče a dopíjel vodu.
Frustrovalo ho, že se od nikoho nedozvěděl co kdo skrýva a to mu brousilo o nervy.

Ale sám Thomas si myslí, že by to bylo ještě horší, kdyby se ty odpovědi dozvěděl, ale i tak věděl, že je vždy lepší vědět pravdu. "Proč jsou všichni takový tajnůstkáři?" zeptal se Thomas své mysli.

Spousta věcí na tomto místě je opravdu divné a ani většina z nás o tom tady všem moc neví.

Thomase trápilo, že Chuckovi bylo zdřejmě jedno co Thomas říkal a na co se ho ptal... lhostejně všichni měli život na nic, protože nám ho vzali.. "Co se to s těmi lidmi děje?"

Thomas vstal a vykročil směrem k východní kamenné zdi, která byla momentálně otevřená. "No, říkali, že tam nemáme chodil, ale, že se nesmíme podívat jsem nic neslyšel " Thomas si vzpoměl co mu říkali o pravidlech tohoto místa a blížil se blíž a blíž k otvoru.
"Whou počkej!" Chuck vykřikl a snažil se ho dohnat.

"Buď opatrný" dodal Chuck
"O čem to mluvíš? Ty stěny co za nima je ??"
"Koukej na ty stěny jak jsou vysoké mají minimálně třicet stop nahoru, tak co tam může být, když je to tak vysoké" řekl Chuck.

"No to sice jo, ale já se ptám co je za těmi stěnami!" zeptal se Thomas
"já nevím, ale každou noc se od těch stěn ozývají hrozné zvuky, jako by tam bylo nějaké velké zvíře."
odpověděl Chuck

"Thomas zmlknul a začal přemýšlet nad tím co právě Chuck řekl.

Thomas vzhlédl a podíval se ze strany na stranu a opět zkoumal masivní kamenné stěny.

"Co tím myslíš, jaké zvíře?"

"Jen se podívejte sám, kdyby tam nic nebylo tak to není tak vysoké."
A tady byla další věc, která vrtala Thomasovi hlavou.

Takže ahoj tady je po delší době nová část :) snad se bude líbit a děkuji vám za reads :)
~Sim