New Life [CZ]

Chapter 6

Thomasovi se potlačily hrozné pocity, které mi vyvolaly sehnuní k zemi. Thomas to ale ustál, otočil se a otevřel dveře pomocí klikou, která byla od mosazu.

Uvnitř místnosti byl Newt a Alby, kteří byli skrčeni nad někým, kdo ležel na posteli.

Thomas se naklonil blíž, aby viděl, co se všechno děje, ale když dostal jasný pohled na toho chlapce co viděl na té posteli jeho srdce se zamrazilo (prostě se dost vylekal). Thomas potom ucítil kyselos a hořkost v puse bylo to něco jako kdyby mu tam vletěla žluč.

Ten pohled byl tak rychlý, že trval jen několik vteřin, ale to Thomasovi stačilo, protože kdyby tam byl o trochu déle tak by se asi zhroutil z toho co viděl.

Na posteli leželo zkroucené tělo, strašně bledá pleť a tp tělo s sebou strašne házelo, bylo to, jako kdyby toho chlapce kousl nějaký tvor...
Newt říkal, že se svíjí bolestí agonie..

Chlapcovo tělo bylo svázané zelenými provazy, které byly z těch porostů co rostou po kamenný zdech, ve kterých jsme zavřeni a nikdo neví na jak dlouho.

Jeho tělo bylo zalité desítky modrých modřin, krvavými škrábanci a ostrůvky krvavě červené vyrážky.

Jeho oči byly podlité krví a jezdily sem a tam a ani na vteinu se nezastavily.

Thomas ten pohled na toho chlapce nemohl dostat z hlavy.

Alby si Thomase všiml jak tamvje Thomas a pokoušel se Thomasovi zablokovat pohled na toho chlapce a tlačil Thomase pryč z místnosti.

Albymu se to podařilo, ale ještě před tím "co tady děláš Zelenáči" zeptal se Thomase.

Nenechal ho ani odpovědět a Alby ho vytlačil ven a zavřel za nim dveře.
Alby zakřičel vzteky, kvůli tomu, že Thomas viděl co tam ti dva dělají.
Thomas se cítil slabě.
Thomas se vrátil do tý chatky a šel odpovědět na Albyho otázku "Já ehm chci vědět co se to tu děje," zamumlal a odešel.

Co se to s tím klukem děje? Thomas si pomyslel a radši se opřel o zábradlí, aby náhodou nezkolaboval a zíral upřeně do dřevěné podlahy a nevěděl, co má dělat dál.

Alby si v mysli řekl, že Thomase už nechce dneska vidět, jedině až zítra ráno.

"Máš štěstí, že jsi naživu, Zelenáči" ozvalo se ze zadu z chodby.
Thomasovi přišlo, že byl ponížen a opět měl strach.

Měl povit jako by se scvrkl na velikost malé krysy. Thomas radši neříkal žádné slova a pokoušel se nedívat na Albyho tak se upřeně díval na svoje kroky jak pod nimi vrže podlaha.

Bylo vidět, jak každý z chlapců ignoruje svým pohledem, ale Thomasovi to bylo celkem jedno. Zejména překvapivě ue dveří místnosti vyšel Gally a táhl s sebou Chucka za ruku a vypadalo to, jako by za to co ke tomu chlapci co ležel na té posteli může Chuck.

Thomas nenáviděl tyto lidi jako je Gally.. byl strašně namyšlený, a myslel si, že může všechno, ale nakonec se to všechno obrátí. Nenáviděl nikoho z nich, možná kromě Chucka, ten tady byl nejmladší a byl v pohodě..
nijak se nepřetvařoval a byl s Thomasem dobrý kamarád. Thomas si dokoncr vědomil, že Chuck ve skutečnosti může být jeho jediný přítelem na světě.. Thomas si pak ve své mysli řekl, jestli vůbec nějaký svět, jen jestli není jen tohle místo, ve kterém je tak 60 chlapců aa pak nějaký lidé, co naám sem pošlou jednou za měsíc někoho jinýho a s ním i dvě až tři zvířata.

"Dáme si nějaké jídlo" zeptal se Chuck Thomase..

"Já nevím, jestli vůbec keště někdy budu jíst po tom co jsem viděl v té místnost.

Chuck přikývl.
"Jo, ty si se vyděsil. Sejdem se na tom stromě jako předtím. Po deseti minutách se Thomas hodil do normálního chování..

Thomas byl víc než šťastnjší, že se dostane pryč z té chatky, ve které viděl toho chlapce a konečně vypadne ven s někým normálním..

Byl by jenom věděl, co je to tu za místo a proč tu jsou zavřeni a Thomasovi už nic nevrtalo hlavou..

Přál si, aby si na celý jeho život a okolní svět mohl vzpomenout, ale nikdy si na nic nevzpoměl.. nevěděl jak vypadala jeho matka, otec, přátelé, jeho škola, jestli měl holku.. prostě nic.

Thomas několikrát zamrkal a snažil se získat obraz o tom co před chvílí viděl v té chatce.

Thomas chvíli přemýšlel a opět se zachvěl zimou.

Tak tady je po delší době nová část :)) snad se vám bude líbit a děkuji vám za reads :) :3