Počkat. Já. Můžu. Jo! Můžu otevřít oči. Jsem šťastná, ale taky se pěkně bojím. Jak vypadá svět? Co když se mi tu nebude líbit. Pomalu se snažím ty krytky (myslím oční víčka ;-) zvednout, avšak je to příšerná námaha. Pomalu mi začíná přes víčka oči drtit světlo a já je zase rychle zavřel. Nedá mi to. Pokouším se znovu a úspěšně! Vidím jen nějakou zeď. To je všechno. Kolem sebe slyším spoustu pípání a když se rozhlédnu, jsou kolem mě květiny a přístroje. Nemocnice. Že mi to hned nedošlo. Za oknem jsou vidět akorát kvetoucí růže a hiacinty. V mém pokoji je kromě mojí postele ještě jedna postel se spoustou květin. Jak dlouho tu asi ležím??? Z mého nepřetržitého uvažování mě vytrhne až vrzání dveří, ve kterých stál...
Ano, já hnusná to tu ukončím a budete si muset počkat na příště! :-D
"Larva" :3
ČTEŠ
Petr Lexa -) učitel, milenec, životní láska? [DOKONČENO]
FanfictionPříběh Petra Lexy, známého zpěváka a v mé knize učitele na vysoké škole. V jeho třídě, je spousta krásných děvčat, která jsou velmi atraktivní. nejvíce ho však zaujme 22-ti letá Diana. tichá černovláska, původem ze Španělska. bude mezi nimi čistě je...