Petr Lexa -) učitel, milenec, životní láska? [DOKONČENO]

3. díl

* Pohled Petra: *
Jsem na cestě domů. Všichni jsou ve škole moc milí. Zatím se mi nezdá, že by tam byl někdo, komu vadím nebo si snad myslí, že jsem blbej. Za to jsem jim vděčný! Vypadá to, že jsem si našel nové přátele. Přicházím k domu kde s mojí přítelkyní bydlíme.

Miláčku! Jsem doma! Zakřičím přes celý byt.

Proč se neozývá? Normálně mě vítá její krásná vanilková vůně a vlídné slovo. Dnes je tu ticho jako v hrobě a voní tu jenom sůl. Vejdu do ložnice a co nevidím. Bára (Petrova přítelkyně) leží na posteli a pláče.

Miláčku, co se děje? Optal jsem se.
Péťo, já...my... A rozbrečela se ještě víc.
Co je Baru?
Naše dítě...
Ale ne... Co je? Je na naše dítě hrozně citově navázaná. Doufám, že se nic neděje nebo nestalo.
Ono... Někde se stala chyba, už ho nemáme.
Miláčku... To slovo! Stát se ! Celý život už ho nebudu mít rád.

Sedl jsem si k ní na postel a přitisknul jsem ji na svou hruď. Je mi to tak líto. Řekl jsem a políbil ji do vlasů. Ona se rozbrečela ještě více a já už tentokrát s ní. Chudáček. Tak nic ji miluju. A teď je tak smutná.

Miláčku? Vyšlo potichu z jejích úst.
Ano zlato? Odpoveděl jsem
Víš... To miminko... Já ho....