Petr Lexa -) učitel, milenec, životní láska? [DOKONČENO]

24. Díl - Puzzle?!

Pohled Petra:

Zazvonil jsem u jejích dveří a čekal, než je otevře.

B: Petře!!! Bála jsem se, že už tě nikdy neuvidím!!

P: Báro? Co to děláš? Proč mi skáčeš kolem krku a tváříš se, že mě pořád miluješě?!

B: Péťo... Já jsem se spletla, ve všem..... A hlavně v tom co cítím.

P: To mi říkáš teď?! Po třech letech?!

B: Ano! A mám k tomu i důvod! Ten hajzl, se kterým jsem tě podvedla... On mě... Chtěl zabít.

P: CO?! A to si jako myslíš,že ti budu věřit?

B: Petře... Prosím, promluv si o tom se mnou. Pojď dál...

P: Tak dobře..

Povzdychl jsem si a šel za ní do domu.

Okamžitě se mi vrátily vzpomínky na ty krásné časy, kdy jsem tu s ní žil. Zábavné okamžiky s kocourkem Jackem, kterého jednou v noci přejelo auto.... Bylo to tak úžasné a já o všechno přišel.

B: Nad čím přemýšlíš?

P: Proč to takhle muselo zkončit?

B: Neobracej se za minulostí... Mě to taky štve... Cítím se stejně jako ty... Nechceš si trošku "užít"??

P: Podle toho, v jakém smyslu :D

B: No... Mám tu lahev vína, tak mě napadlo, že bychom si mohli zavzpomínat.

P: Tak dobře, ale nepřežeňme to, slibuješ?

B: Slibuji.

A tak jsme si otevřeli láhev červeného vína a protože jsem tak nějak cítil, že to není dobře, tak jsem dal na polici svůj telefon, abych měl alespoň nějaký záznam...

Pohled Diany:

Stál tam ten učitel...

Ale proč?

Vypadal nerozhodně a zároveň ustaraně.

Zazvonil u dveří a z nich vyšla žena, kterou jsem stoprocentně někde viděla... Vlastně... Oba už jsem někde viděla dohromady... A ten dům taky vypadá divně... Známě...

AU! Příšerně mě rozbolela hlava.

Divné...

To se mi stává jen, když myslím na něj...

Nemá snad ON nějakou spojitost s mojí nehodou? Nebo dokonce oba?!

Radši půjdu domů, takhle bych nemusela dopadnout dobře...

Ale stejně je to divné místo... Budu se sem ještě muset vrátit...  

Pohled Petra:

Pili jsme.

Láhev vína... Druhou láhev.... Panáky Whisky... Oba jsme začínali být povolní a začaly jsme mluvit...

B: Jsem ráda, že jsi dnes přišel... Moc jsi mi pomohl

P: Myslím, že jsem přišel i kvůli něčemu jinému, ale už nevím kvůli čemu.

B: Mě je ale jasný, proč jsi přišel!..

P: Opravdu?

B: Jo, seděla tam za lavičkou ta tvoje holka.

P: Počkej... To jako myslíš Dianu?

B: Ne ty jo, Angelu Merklovou... Jasně že tu krávu!

P: Takhle o ní nemluv!

B: A proč bych neměla... Stejně si mě nemůže pamatovat.

P: Vždyť tě vůbec nezná!!!

B: Ahá, takže ona neví kdo jí TO udělal?!

P: A ty to snad víš????!

B: Takže ani ty to nevíš?!

V tu chvíli jsem zjistil, kde se to všechno takhle posralo.

Mohla za to Bára!

P: Ne... To není možný!... Proč jsi to sakra udělala?!

B: Chtěla jsem se jí zbavit, jenže jsi tam byl i ty a můj plán si posral! Kdyby jsi ten den nepřišel, ale ona jo, bylo by to všechno mnohem jednodušší!

P: Ale ne!!!

B: Ale JO! A laskavě jí ode mě vyřiď, že jestli se sem ještě někdy přiblíží tak na ní zavolám JE!!!

P: Je? Jako myslíš Tamty?

B: Ano, přesně! A skončíš tak i ty!!!

P: To nemyslíš vážně!!!

B: TO si piš že myslím!! A teď okamžitě zmiz!!!

P: Svině

Řekl jsem když jsem za sebou zabouchl dveře.

Takhle nasrat mě opravdu nemohla!!

...

Ještě že jsem si to nahrál na ten telefon. Teď to můžu vlastně Dianě říct a všechno vyřešit...   

Tak a to bychom měli pro další díl!!

Vaše Larvička :3