...Jenže v tom si všiml důvodu, proč bylo odemčeno. Nastal menšíproblém. Doslova malý nebelvírskýproblém...
Tím problémem byla Jessica Nebelvírová, která se právě natahovala pro knihu na vysoké polici. Tom se zastavil. V měsíčním světle působila tajemně. „Co tu děláš?" všimla si ho Jessica. „Co tu děláš ty?" odsekl Tom. „Nic ti do toho není," řekla a pohlédla na hromadu knížek, které ležely kolem ní. „Pokud vím, tak jsem prefekt a je mou povinností dohlížet na to, aby se žáci netoulali v noci po hradě," upozornil ji s pobaveným úsměvem. „A to prefekti po nocích kradou knížky o černé magii?" mrkla na něj a všechen ten strach, který měla na nástupišti, zmizel. „Jak to víš?" zeptal se. „Už od prvního ročníku v knihovně trávím spoustu času. Vím, že v té polici, kde si tu knihu vzal, jsou knížky o černé magii," usmála se vítězně Jessica. „To možná, ale stejně na tom s kouzly nejsi moc dobře," ušklíbl se Tom. „Moc dobře víš, že jsem na tom stejně, možná i lépe, s kouzlením. Stačil by jeden pohyb hůlky," zareagovala Jessica přesně tak, jak Tom předpokládal. Věděl však, že má pravdu. Byla opravdu dobrá. Měl plán a ona jediná je dost chytrá na to, aby ho prohlédla. Musel něco vymyslet.
„Riddle? Neříkej nikomu, že jsi mě tu viděl," promluvila do ticha Jessica. „Co z toho budu mít?" zeptal se. Popošla blíže, tak že se mu dívala zblízka do očí. „Nemyslím si, že bys chtěl, aby někdo zjistil, které knihy si potajmu půjčuješ," usmála se na něj. „Máme dohodu. Nikomu nic neřeknu, když budeš držet jazyk za zuby," natáhl k ní Riddle ruku. První ten pohyb Jessicu vyděsil. Rychle udělala krok dozadu, kde však ležela kopa knih. „Opatrně," řekl Riddle, který ji tak tak stihnul chytit, když o ty knihy zakopla. Na tváři mu hrál mírný úsměv, který však byl jiný než jindy. Vždy se tvářil takovým ironicky, ale teď ten úsměv byl opravdový. Jessica mu pohlédla do očí. „Dě... Děkuji," vykoktala ze sebe. Cítila se trapně. Proč musí zakopnou, právě když se snaží být sebejistá? „Tak, Nebelvírová, nespoléhej, že tě ještě někdy budu zachraňovat. Teď jsem to udělal jen proto, že máme dohodu," pustil ji Riddle na zem a vyšel z knihovny pryč. Jessica zůstala nevěřícně stát na místě. Riddle jí pomohl. Přešla k velkému oknu, kde po večerech tajně chodila přemýšlet. „Accio kniha o Zmijozelově rodině," zašeptala a mávla hůlkou. Vzduchem k ní doplula kniha, kterou četla než ji Riddle vyrušil. Mluvilo se o tom mezi některými žáky. Lidé z různých kolejí měli z Riddla strach, jelikož se proslýchalo, že je Zmijozelův potomek. Jessica hledala pravý rodokmen Zmijozelovy rodiny. Nalistovala v hrubé knize stranu, kde končil onen rodokmen. „Poslední potomek," mumlala, když hledala konec rodokmenu. A pak ho našla. „Tom Marvolo Riddle," vydechla překvapeně.
Jessica pospíchalatemnou chodbou zpět na kolej. Když prošla kolem rohu, který mířil k dívčímkoupelnám, uviděla postavu. Byl to Tom. Netušila, co tam pohledává, ale únava už jí nutila nepátrat po tom. Zamířila tedy k obrazu Buclaté dámy.Zamumlala heslo a vešla do společenské místnosti, která jako vždy voněla podřevu a čaji. V krbu už dohoříval oheň a nikde nikdo nebyl. S úlevou vešlado pokoje, kde všechny dívky už dávno spaly. Jessica si také lehla, ale spánek ne a ne přijít. Stále měla před očima ten rodokmen. Tom Marvolo Riddle.
Hi! :D
Ano, po dlouhé době nová část. :)
Moc se omlouvám, že to tak dlouho trvalo, ale pololetí, znáte to. :D Ještě k tomu když se známky teď počítají na střední... :) Ale je to tu! :D Když jsem u toho, co výzo? :DD
Doufám, že jste všichni dostali známky, které jste chtěli. :)
Hvězdička a koment by potěšil <3 :D
Hope u like it! ^^
ČTEŠ
Slytherin&Gryffindor (HP FF-CZ)
Fanfic!! PŘÍBĚH MOMENTÁLNĚ PROCHÁZÍ KOREKTUROU, TAKŽE JE POZASTAVEN!! Bradavice. Nejbezpečnější místo na zemi. Což se ale změní, když si uvědomíte, že tam studují bok po boku velice nevyrovnaná a mocná čarodějka a budoucí největší černokněžník. „Ani se k...
