The airport meet with Dolan twins

Kapitola 2

Kapitán už hlásil že budeme přistávat, dočetla jsem si stránku a dala knížku do tašky, světélka s pásy se vypnuli a všichni se začali zvedat, neměla jsem místo tak jsem zůstala sedět další letadlo mi letělo skoro až za dvě hodiny, konečně otevřeli dveře a lidi se začali sunout ven, vstala jsem vzala si kufr a batoh a šla jsem ke dveřím, letušky se usmívaly a zdravily na zpět. 

Vyšla jsem z letadla a porozhlídla jsem se kolem sebe, měla jsem zase hlad ale nejdřív jsem se podívala na tabuli s odlety, můj let byl  gate F4 to je fajn jsem u gatu F2. Šla jsem se podívat po nějaké restauraci abych se mohla najíst, viděla jsem jedno volné místo přešně pro mě. Asi za 3 minuty přišla servírka a zeptala se mě co si objednám, rychle jsem jí pozdravila a řekla "poprosím o omeletu z vajíček a k tomu zeleninu a ještě vodu s citronem, děkuju". Mezitím když jsem čekala na jídlo tak sem rychle vytáhla mobil abych napsala mamce že už jsem v Londýně, když jsem dopisovala zprávu slyšela jsem nějaký smích, zvedla jsem oči od mobilu a koukla kolem sebe ale nikoho neviděla,ale stejně jsem se pousmála, přesně když jsem mačkala tlačítko odeslat přiběhla servírka s mojí objednávkou, zeptala jsem se jí jestli to můžu hned zaplatit abych se potom nezdržovala, kývla a za pár minut byla zpět z účtem, dala jsem jí peníze a popřála hezký den a ona mě let.

Už jsem dojedla a balila si svoje věci, když v tom začali hlásit další odlety a já zaslechla svůj, říkala jsem si v duchu ještě mám dost času to jsem se asi přeslechla, ale radši jsem rychle šla k tabuli a tam to bylo prosíme nastupovat letadlo odlétá za 15 minut, jen sem si to přečetla tak jsem byla v klidu jsem přece hned u brány takže fajn ale ještě jsem radši zkontrolovala gate a z toho mě málem kleplo, přeměnili to z gatu 4 byl najednou gate 15, zhrozila jsem se a koukla se do té nekonečné chodby samozřejmě že to bylo úplně na konci, to by nebylo ono kdyby něco nešlo hladce.

Ve své panice jsem se rozběhla, pamatujete jak jsem říkala že mám ten polštářek na kufru tak se nějak odepnul a vysel jenom na vlásku ale já si toho nevšimla, už jsem byla u gatu 10 když v tom slyším jak někdo za mnou říká slečno něco vám upadlo ale jak jsem spěchala tak jsem to moc nevnímala až když to řekl skoro stejný hlas znovu ale byl trochu jinačí, rychle jsem se zastavila a jak jsem se otočila tak se mi zklouzla noha a já byla na zemi oči jsem měla zklopené k zemi a bylo mi trochu trapně ale najednou se před mím obličejem objevila ruka pomalu jsem zvedala svojí hlavu ale oči mi směřovali pořád na ruku, pomalu moje oči jely nahoru po svalnaté ruce až k tmavému tričku až ke krásným hnědým až zelinkavým očím....

Ano to je zatím všechno musím vás trochu napínat v příští kapitole se dozvíte jestli Nat stihla let a co se vůbec bude dít. Musím se přiznat že tahle kapitola byla lehčí než ta první, doufám že se vám to líbilo a určitě pište komentáře co myslíte že se stane :) .