The airport meet with Dolan twins

Kapitola 6

Graysonův pohled

Pracoval jsem zase na videu, najednou mě někdo štouchnul do ramena, otočil jsem se a Nat na mě koukala, sundal jsem si sluchátka a řekl "ano" Nat se mě ptala co to dělám, řekl jsem jí o youtubu a tak ona jen tak koukala a já se jí musel smát, nasadil jsem si zpět sluchátka a pokračoval na videu. Viděl jsem že Nat si bere polštář a asi jde spát, její oči se zavírali a ona měla ruku na opěradle a její prsty se jemně pohnuly, nevydržel jsem to a jemně jsem jí svou rukou přejel po těch jemných prstech, musel jsem se pousmát tak příjemný pocit jsem měl i když jsem jí podával ruku když spadla.

Už jsem měl hotové video jen jsem ho uložil a kouknul se na hodiny měli jsme před sebou ještě 3 hodiny, Ethan ještě spal tak jsem vzal notebook a dal ho do batohu, byl jsem docela unavený tak jsem se opřel a pomalu usínal.

Pohled Ethana

Hned na začátku letu jsem usnul, já spím skoro vždy v letadlech. Probudil jsem se a hned jsem se podíval na hodiny měli jsme asi jen půl hodiny do přistání a já se kouknul kolem sebe a co nevidím Grayson spí, ale jak spí ! Jeho hlava byla nakloněná k Nat, normálně jí ležel na rameni. Tohle jsem mu musel vyfotit, určitě by mi nevěřil. Když jsem si vytahoval mobil z kapsy tak prošla mladá letuška a její pohled by mohl zabíjet koukala se přímo na Graysona a Nat, rychle jsem se kouknou zpět na svůj mobil aby mě neviděla potom jsem zapl foták a vyfotil je, no ještě jsem přidal na snapchat fotku že jsem pořád v letadle, asi po 10 minutách se Grayson zbudil už měl hlavu na mém rameni asi 5 minut, zbudil se a protáhl si ruce. Pilot už hlásil že budeme přistávat a světélka s pásy se rozsvítili, Nat se pomalu probouzela a koukala zrovna na mě, otevřela oči a usmála se, taky jsem se usmál a řekl " dobrý ráno šípková růženko " ona se zasmála a dodala "tak potom ty jsi šípkový princ" :D . Grayson byl skloněný ke svému batohu proto jsem na ní viděl ale jak slyšel že si povídáme tak se hned posadil rovně a taky se jí zasmál.

Pomalu jsem přistávaly, tuhle část jsem neměl v oblibě vadilo mi že se to letadlo furt tak kymácí, už jsme byly konečně na zemi a pomalu jsme jely k velké hale, čekali jsme až se otevřou dveře letadla, lidi se začali zvedat a Nat už taky stála a Grayson vedle ní, viděl jsem jak jí podává kufr a vytahoval naše tašky.

Takže musím se vám omluvit že jsem tak dlouho nepsala, začala už zase škola a já se nemohla rozhoupat na další kapitolu, tak tady máte aspon kousek ale není to žádná sláva, nechtěla jsem tam psát ještě pohled Nat, už by to bylo takové rozkouskované. Takže příští kapitola už bude v LA. Doufám že se vám tato kapitola líbila i když je kratší a že budete číst dál :)