Without Reality [CZ] ✔

9.

Stál jsem před školou a čekal, až půjde.
Bylo už dlouho po vyučování. Neměl jsem tušení, kde může být. A to mě značně znervózňovalo.

Když jsem ji dneska na hodině viděl utírat si tu slzu, něco se ve mně hnulo. Už moje dolízání za ní nemělo účel spřátelit se. Už mělo za účel zjistit, co se s touhle dívkou děje. Co s ní je a proč je tak odtažitá.

Školní dveře se otevřely. Bleskurychle jsem se odlepil ode zdi a přiskočil k nim.
Když si mě Thea všimla, zmateně nadzvedla jedno obočí.
Nic jsem neudělal. Ani jsem se neusmál, jak bylo mým zvykem. Prostě jsem jen stál a koukal na ni s kamenným výrazem.

Její obočí pomalu kleslo. Než jsem stihl zareagovat, trhla sebou a už běžela dolů ze schodů. Honem jsem se rozeběhl za ní.

,,Theo!!" volal jsem za ní instinktivně. ,,Theo, notak, zastav se!"

Hbitě probíhala mezi kolemjdoucími. Její ohnivá hříva se mi pomalu ztrácela z dohledu.

,,Theo!" zavolal jsem naposled, než jsem vyběhl ze zatáčky a Thea byla pryč.

,,Theo?"