Bodyguard [CZ Larry Stylinson]

Bodyguard [01]

„Dobrý den, u telefonu Louis Tomlinson, přejete si?" slušně jsem se do telefonu představil a vyčkával, až to samé udělá i opačná strana.

„Dobrý den, tady je James Styles." zarazil jsem se. Dělá si srandu? Boss druhé největší londýnské mafie volá mi? Tak to jsem asi v prdeli... ale moment, já nejsem do ničeho zapletený. Za tohle bych dal ruku do ohně.

„Uh, d-dobrý den." polkl jsem a čekal, co se bude dít.

„Pane Tomlinsone, nemusíte se obávat. Po vás mafie zatím nejde." zatím..."Spíše mám pro vás návrh. Vím, že patříte mezi fakt dobré bodyguardy, na to, že je vám sotva pětadvacet a proto volám právě vám. Potřeboval bych osobního bodyguarda pro svého osmnáctiletého syna. Vím, je mu 18 a tak by to měl všechno zvládat sám, ale přeci jen je to syn, dovolím si říct, bosse londýnské mafie, a bezpečí rodiny je u mě na prvním místě."

„Oh, aha. Dobrá, chápu. Jo, v současnosti jsem zcela volný, takže bych to i přijal."

„Vážně? Tak to bych byl fakt rád." Probůh, byl bych debil, kdybych nepřijal nabídku od bosse londýnské mafie, že ano. Kdoví, co by se pak mohlo dít. A takhle vlastně budu v bezpečí i vůči ostatním... I když zase budu muset za toho kluka položit i krk. No.. uh. Zvolil jsem si tohle zaměstnání z jediného důvodu – miluji bojové sporty a vše okolo nich.

„Samozřejmě vaši nabídku s radostí přijímám."

„Dobrá, pane Tomlinsone. Sejdeme se ještě dnes na podpis vaší smlouvy. Budu vás čekat přesně v 18 hodin v kavárně Y (pozn. aut. – kavárna vážně existuje :) ). Buďte tam prosím přesně, nemám rád nedochvilnost. Ukáže to strašně hodně o člověku."

„Dobrá, tak tedy v šest v kavárně na Fleet street." usmál jsem se.

„Ano, zatím, pane Tomlinsone."

„Zatím, pane Stylesi." položil to a já se šel připravit.

Kavárna byla celkem z ruky, asi půl hodiny jízdy autem a navíc už bylo půl páté večer. Sakra, musím přidat, abych tak ve čtvrt na šest vyjel.

***********************************************************************************************************************************

Opravdu jsem tedy cca v 17:20 vyjížděl a do kavárny jsem se dostavil asi 3 minuty před šestou. Akorát včas, skvělá práce, Louisi, pousmál jsem se.

Jedno ale bylo horší – vůbec jsem nevěděl, jak pan Styles vypadá. Proto jsem doufal, že alespoň on zná mou tvář a zamává na mě.

A opravdu, rozhlédl jsem se po kavárně a uviděl asi 50letého muže, který na mě mával. Přikývl jsem a došel za ním.

„Dobrý den, pane Stylesi."

„Dobrý den, pane Tomlinsone. Jsem velice rád, že jste si mou nabídku nerozmyslel. Snad budete tedy plně s mými podmínkami souhlasit. Vše je samozřejmě napsáno ve smlouvě. Váš plat bude 2000 liber za měsíc. Život Harryho si velice cením, proto takhle vysoká částka. Do toho samozřejmě budete muset být s Harrym čtyřiadvacet hodin denně, takže budete bydlet v pokoji vedle něj. Proto můžete dát svému domácímu výpověď, stejně ten byt na vás byl moc velký." Jen jsem ho sledoval. On ví... no, samozřejmě. Ví o mě zcela všechno, nepřekvapovalo mě to.

„Uh, dobrá.." přikývl jsem.

„Další podmínky budete mít zde sepsané, a pokud je přijmete, sejdeme se zde znova ve stejnou dobu, pane Tomlinsone. Dám vám den, abyste se mohl rozmyslet. Pochopím, když nabídku odmítnete, a nebo pokud byste měl nějaké připomínky. Dodatky tedy pak dohodneme ještě zítra. Máte nějaké otázky?" sledoval mě a přejížděl pohledem.

„Ne, to bych neměl... jen, jen jestli byste mi mohl sdělit bližší info o vašem synovi, abych se na něj když tak dokázal představit a nic mě jako správného bodyguarda nevykolejilo." vydechl jsem. U tak velkého kluka by to opravdu mohlo být cokoliv.

„samozřejmě." mírně se pousmál a začal mi o Harrym vyprávět vše. Od jeho narození až doposud.

__________________________________________________

Ještě tedy dnes přidávám takovou krátkou část :D :D Snad to nevadí, ale tak na rozjezd, co více byste potřebovali, že ano ☺ 

Snad se příběh bude líbit ;) <3

L