Bodyguard [CZ Larry Stylinson]

Bodyguard [20]

Tak, po delší době opět přidávám díl :) Zase to trvalo déle, omlouvám se. A zase díl bude stát za ni, za to se taky omlouvám :D 

Jinak máme krásné číslo. 20. Fakt je fajn uvědomit si, že se sotva políbili a já mám dvacátý díl :D Třeba u We're different. And?! už spolu tuším i spali, myslím, že se vlastně příběh chýlil ke konci :D A tady fakt nemám ani za boha chuť ukončit příběh nebo "ukončit" a pokračovat v druhé knize.. To jakože vlastně mám, ale tady se ještě pár věcí musí odehrát, a pak by to možná bylo tak, že bych dala novou knihu, a nebo by tahle kniha měla třeba 50 kapitol. Uvidíme, já doufám, že ano ♥ Protože vám strašně děkuji za to, že tuto knihu stále čtete. Je strašně dokonalé, že mi vždycky přijde, že mám 30 upozornění, kdy zjistíte, že si někdo přečetl Bodyguarda ♥♥♥ Sem tam se najde i komentář.. :D

Ne, tohle bych sem psát neměla, protože něco podobného jsem četla už i v minulém příspěvku s názvem poděkování :D No, zřejmě jsem asi nenapsala vše. Spíše jsem zapomněla, co jsem tam psala, takže tak nějak, no :D Ne, tohle bych sem neměla vůbec psát a měla jít psát Bodyguarda.. :D takže, snad se vám díl líbí.

Enjoy it :* ♥

________________________________________________________________

„Louisi.." vydechl Harry a sledoval ho, jak si zkousl ret. Jen zhluboka dýchal a nebyl schopen zcela normálně myslet.

„Ano?" usmál se a sledoval Louis Harryho. Popravdě nemohl najít žádné slovo, ale po chvíli jsem se nadechl a snažil se něco říct.

„Já.. ty.. co co to mělo být?" podíval se na něj a vydechl. Louis jej stále sledoval a usmíval se. Oči Harrymu pořád těkaly na jeho rty, které byly... které byly tak nadýchané a úžasné. Chutnaly dokonale, po jahodách, dokázal bych to nějak přirovnat.

Harry si musel olíznout rty. Sakra, ne, tohle se nemá stát.

Láska je široký pojem pro silný, kladný a spíše trvalý vztah k jiné osobě, případně i k ideji nebo věci. Mohou v ní být různě silně zastoupeny aspekty přitažlivosti (včetně přitažlivosti emoční i sexuální), touhy, obdivu, nezištné náklonnosti a oddanosti až po odevzdanost vůči druhému, vůči předmětu lásky. V základním významu se týká především vztahu dvou osob, na to však navazuje i řada dalších významů, jako je láska k určité věci, k místu a vlasti, k nějakému hnutí nebo ideji.

Věděl, že zamilovat se do svého vlastního bodyguarda by bylo, jako kdyby se rolník zamiloval do své královny. I tahle láska by byla zakázaná, avšak tahle láska by byla horší v tom, že by se rolník setkal se svou královnou párkrát do roka. Rolník se platonicky zamiloval do své královny. A věděl, že jej tohle bude bolet.

Ale Harry doufal v naději. Nedalo se přímo říct, že by se do Louise zamiloval. Ale cítil, že ho má rád. I přesto všechno, co mu udělal ho má rád. A Louis? U něj by se opravdu dalo říct, že se do Harryho zamiloval. Vzpomeňme si, co dělal noc před odjezdem sem. Nad fotkami koho se uspokojoval. Z koho mu přeběhl mráz po zádech, když ho uviděl jen v boxerkách. Na všechny tyto otázky je velice jednoduchá odpověď – Harry.

Louis nad Harrym zavrtěl hlavou a znova jej políbil. Tentokrát jej však políbil naléhavě, jako by se tím snažil něco naznačit. Harry mu polibky oplácel a užíval si to.

V tu chvíli, když měl Louis v plánu přejet svým jazykem přes Harryho zuby, uslyšeli dole bouchnout dveře. Louis se od Harryho rychle odtáhl a Harry lapal po dechu.

Pro Louise v tuto chvíli vypadal Curly nádherně. Jeho rty opět natekly, byly červené a nádherné. Louis se usmál a olízl si rty, kde stále cítil chuť Harryho rtů. Se slůvkem „Zatím," a políbením mladšího na čelo se odebral do koupelny, kde si obličej ošplouchl studenou vodou a pak šel dolů za Jamesem, který s ním začal projednávat důležité věci, především samozřejmě ohledně Harryho.

V sedm hodin večer byl Harry zavolán na večeři. Stále byl mimo z toho, co se mu s Louisem stalo. A tak jen se slovy „Dobrou chuť" si sedl ke stolu a začal jíst. Během večeře bylo ticho.

Harry po chvíli, dalo by se říct, trapného ticha vzhlédl a uviděl, jak jej sleduje pár modrých očí. Dokázal by pro ně najít mnoho přirovnání. Dokázal by je přirovnat k planetě Zemi, když je vidět z vesmíru. K jakémukoliv oceánu nebo moři. K tyrkysově zbarvenému pobřeží. K nádhernému nebi bez mraků.

Tohle cítil i Louis. Harry nefritové oči. Barva mu připomínala mech v lese, na nádherném paloučku, kde byl opravdu jen a jen mech, občas se v něm mihla sedmikráska nebo pomněnka. Jako luční tráva s kapkami rosy na sobě.

Jejich oči se do sebe jen vpíjeli, vlastně si ani nevšimli, že již u stolu sedí sami. Že James opět odešel. Harry zčervenal, že tohle nepostřehl. Protože věřil, že postřehl fakt, že mají oči jen pro sebe a ostatní je vůbec nezajímá. Snad to Harryho otec přešel bez povšimnutí.

Harry uklidil po sobě místo a odešel do svého pokoje, kde se svalil na postel a vydechl.

„Kurva.." zaklel a zavrtal se celý pod deku.

__________________________________________________________

Není to moc dlouhý a zase je to o ničem :D 

Tessí