Loki/ Bucky

11. část (závěr)

  Přeji hezký den.

Trhá mi to srdce, ale tahle kapitolovka končí... Ten pár jsem si zatraceně oblíbila, takže to určitě není poslední povídka s těmahle dvěma. :)

Možná bych mohla udělat i nějaký epilog, uvidím.

Snad se vám celá série líbila, dejte vědět kdyžtak. :)

Maya

 Přistáli a přijali je v nemocnici. Buckyho okamžitě vzali na operaci a Loki si chtěl mermomocí vydobýt být s ním, ale nenechali ho. Než jim začal vyhrožovat krutou smrtí jejich rodin, odtáhl ho Thor pryč.

Steve měl rozsáhlé modřiny a odřeniny, ale horší zranění neměl. Tony ihned odpadl únavou, píchli mu jen něco na uklidnění a nechali ho prospat. Bruce poslali na kontrolu, zda látka v něj ustupuje. Thorovi se všechny rány hojily samy a tím okamžitě zaujal pozornost mnoha doktorů, kteří si ho posadili do ordinace a zkoumali blednoucí modřiny a srůstání kůže. Jediné, co mu jako památka zbude po tomhle dobrodružství, je světlá jizva na tváři, která jediná se pořádně nezhojila.

Natashe zjistili slabý otřes mozku. Clint šel s Hillovou na prohlídku, kde jí dali něco, co jí zbaví toho šoku, který utrpěla a z kterého se stále třásla.

Z nervózního ticha je rušili fanoušci a jejich blikání mobilů a fotoaparátů. Ne, že by je to nějak zvlášť obtěžovalo, ale konkrétně Thora rozčiloval fakt, že asi není dobrá doba k návštěvě svého milého. A Loki jen nespokojeně vrčel a mračil se, když jej sledovali při vysedávání před operačním sálem.

Z dveří, na které už bůh lsti zíral několik hodin a stačil si všimnout všech nedokonalostí na nich a některé z nich dokonce stačil špetičkou magie opravit, vylezla sestřička.

"Pan Barnes je stabilizovaný a mimo ohrožení života. Teď jen bude spát několik dní v důsledku léků."

"Smím ho vidět?" toužil vědět a postavil se.

"Je mi líto, ale k tomu nemáte oprávnění. Může za ním jen jeho rodina."

"Nemá rodinu," podotkl prostě. "Vážně bych ho rád vidět, madam."

"Je mi to vážně líto," špitla žena a vypadalo to, že to myslí upřímně. Byla roztomilá, to musel uznat a kdyby tam vevnitř nečekala jeho spřízněná duše, určitě by si na ni vyzkoušel, jak všichni dokáží podlehnout jeho šarmu.

Loki vstal a využil toho, že už byl upravený, učesaný a jako vždy elegantně vymóděný a nahodil svůj typický okouzlující úsměv. Přišel k ní blíž, sledoval, jak se jí zablýsklo v očích vzrušením a nahnul se k jejímu uchu.

"Vážně bych se k panu Barnesovi rád dostal, maličká. Vím jistě, že by ten doktor se zlatými kudrlinkami a hypnotickýma hnědýma očima by asi nebyl rád, kdyby mu někdo udělal něco s nádobíčkem a on tě pak neměl čím ojet," zašeptal a cítil, jak se strachem otřásla. Za tu dobu, co bydlel ve Starktoweru s Tonym se naučil podobných výrazů mraky a někdy to bylo i užitečné.

"J- jak to v- víte?" vykoktala zděšeně a složku, kterou držela v ruce, k sobě nevědomky natiskla ještě víc a skoro do ní nehty proškrábala díry.

"Tušíš vůbec, s kým máš tu čest? S nefalšovaným bohem lsti, klamu a neplechy, má drahá. Avšak tentokrát by tě každý utvrdil v tom, že v takovýchto situacích nežertuji a myslím vše zcela vážně," řekl tiše, ale přesto důrazně.