Obsession [Shingeki no Kyojin]

6.Eren

  ,,Erene..." zavzdychal heichou a zasténal svým sladkým hlasem, který mě donutil skoro vyvrcholit. Stěží jsem se držel, abych na něj neskočil hned před Hanji-san a nezval si ho tak, jak si jen alfa může brát svého compára. Bylo tu jedno ale - heichou byl přece beta. 

Nechápavě jsem se zamračil a snažil se zklidnit svůj dech - neustále jsem se snažil co nejvíc nasát vůni heichou, kterou byl nasycen celý pokoj a já se jí nemohl nabažit... Sakra, Erene, zklidni se na chvíli a přemýšlej! Ale vždyť tady nebylo ani nad čím přemýšlet. Všechno bylo jasné a čisté jako list bílého papíru - heichou je omega.

,,Proč říkáte, že jste kurva beta, když jste omega?" procedil jsem skrz zaťaté zuby, jak jsem se snažil udržet, abych na něj neskočil a nezačal si ho brát. Heichou ale odpovědět nemohl. Když jsem to jen řekl, zasténal a odvrátil ode mě své skelné, plného chtíče oči s kapkou zaoufalství, bolesti a popírání. 

,,Erene, teď na to není čas. Levi je v kritickém fervoru a pokud je to vážně tvůj compár, musíte oba podepsat papíry a teprve potom si můžete všechno vyjasňovat. Nejprve se ale musíte vzájemně uspokojit," bylo mi jasné, že Hanji-san je strašně šťastná, ale svojí radost skrývala za profesionalismem, i když jí radostné noty stejně sklouzávaly z úst. 

,,Heichou?" heichou se na mě podíval a znovu zasténal.

,,Kurva.. podepiš ty.. debilní papíry," dostal ze sebe těžce a pak se znovu otočil. Nedokázal jsem si ani představit, jaké bolesti má, jak doslova trpí kvůli vzrušení. Takový paradox - vzrušení je něco skvělého a úžsaného, ale ve fervoru se to mění ve smrtící past - je to neuvěřitelné mučení. A heichou, ho cítil intenzivněji, protože je omega. Můj omega... 

,,Jdu pro papíry!" zaskřehotala nezvykle vysokým a šťastným hlasem Hanji-san a v další sekundě se po ní jen prášilo. Zavřel jsem dveře s prasknutím a heichou znovu zasténal. Díval jsem se na něj. Pojídal jsem ho očima, sledoval jsem, jak se svíjí na posteli, dráždivě pohybuje boky, aby si aspoň nějak ulevil, vzdychá jako smyslu zbavený a snaží se na mě nedívat. 

Přešel jsem k němu a posadil se na postel, která celá voněla jím a i když jim voněl celý pokoj, cítil jsem, že vůně na posteli je ještě koncentrovanější. Nevydržel jsem to, musel jsem to udělat - sehnul jsem se k heichou a dotkl se ho rty i nosem na zádech, abych nasál tu božskou vůni, která mě víc a víc zbavovala rozumu. Nasál jsem jí na maximum, abych jí měl plné plíce, ale nebyl to zdroj. Jeho krk...

Heichou zasténal ještě hlasitěji a začal ještě víc oddechovat. 

,,A-alfo.." kurva, doprdele, kurva, doprdele, za chvíli přijdu o rozum, pokud s ním nespojím své rty, pokud ho nepolíbím, pokud si ho nevezmu.. svého compára, svojí omegu.

Hanji-san ale vrazila do pokoje, celá červená, ale se skrývaným úsměvem na tváři, který prostě nedokázala skrýt. I když jsem měl Hanji-san rád, teď jsem měl chuť jí zakroutit krkem.

,,U titánů, klid, Erene, musíš jen podepsat papíry a jsem pryč," snažila se mě uklidnit. Natáhl jsem k ní ruku, aby mi dala ty debilní papíry i s propiskou a tak jsem je v rychlosti podepsal. Vyplnění mohlo počkat, to nám říkala ještě když jsme se dozvěděli naše výsledky. Heichou nebyl schopný ani držet propisku v ruce - nemohl se ani podepsat a tak jsem se k němu sehnul a přímo do ucha mu pošeptal:,,Budeš můj, omego?" heichou se zachvěl a společně se slzou, která mu sklouzla po tváři, mu z úst uniklo:,,Ano.. a-alfo.." a tak jsem se podepsal v rychlosti místo heichou.

,,A teď vypadni, beto," zavrčel jsem na Hanji-san, která rychle z pokoje zmizela a dokonce za sebou zamkla. 

Sundal jsem ze sebe triko, bylo skara strašný horko a heichou.. heichou se konečně otočil. Jeho šedé zorničky se střetli s těmi mými a hned se v nich probudilo ještě víc chtíče a neklidné touhy, kdy vám jen oči dokážou prozradit nakolik a jak moc vás ta druhá osoba chce. Heichou se tak na mě díval a i mně i jemu bylo jasné, že dneska se spojíme a že mezi námi vznikne to, co může vzniknout jen mezi compáry - nespřetrhatelné partnerské pouto. Oba jsme to chtěli, i když jsme oba někde v podvědomí věděli, že to bude bolestné, hlavně pro heichou. 

,,Levi.." zavzdychal jsem jeho jméno, abych viděl jeho reakci. Jeho skelné oči mě pozorovaly, rty lehce pootevřené, tak omamující.. Sehnul jsem se a spojil naše rty v polibku. Chuťové pohárky byly připravené explodovat nad tou úžasnou chutí a náš jednoduchý polibek teď byl dravý a nenasytný, jakony to byl jediný zdroj naší energie. Heichou.. ne, Levi mi zanořil své krásné bledé ruce do vlasů, tahal mě za ně a snažil se bříšky prstů prozkoumat a pocítit každý vlas. Moje ruce naopak zklouzly na jeho záda a pod hlavu, abych ho mohl nadzvednout a rázem si ho posadit na klín. Levi mi zasténal do úst, na což odreagoval můj penis, který se mi celou dobu dráždivě otíral do boxerek.

Věděl  jsem, že je pro Leviho těžké teď být takhle u mě obkročmo na klíně, ale potřeboval jsem, aby věděl nebo možná, abych věděl já, že ani jeden z nás není mrtvý. Oba žijeme a žijeme jenom díky tomu, že máme toho druhého a že tenhle moment byl reálnější ze všech v našem životě. 

Nechal jsem ruku v jeho havranních vlasech a stejně jako on jsem i já prohmatával každý pramen, nechával si tu sametovou hebkost klouzat mezi prsty a užívat si jejich měkkost. Druhá ruka, stále spočívající na zádech, cítila, jak moc je Levi horký a jak moc je jeho krémová pokožka jemná na dotek. Měl jsem pocit, že v rukou držím syna boha lásky a války v jednom. Byl tak neodolatelně krásný, ale zároveň pekelně nebezpečný.

Jen né v mém náručí - uvědomil jsem si a dotkl se jazykem jeho jazyka, který mi ihned nadšeně odpověděl a brzy jsme se ochutnávali ještě intenzivněji. Levi začal pohybovat boky proti mému klínu, čímž mě prosil, abych si konečně pohnul a dotkl se ho i v jiných místech. A že já se sakra těšil, až se ho dotknu, až pocítím jeho tepající erekci ve své ruce. 

,,Můj omego.. můj Levi," zašeptal jsem, když našim jediným spojením byla jen tenká nitka slin z dech beroucích polibků.