Posmrtný Život Duchů

Petr je po druhé v knihovně :)

,,Nedělej si ze mě srandu Petře"
Okřiknu ho
Nenávidím když si ze mě dělá někdo srandu, zvlášť Petr.
(Sem dost cholerická)
,,Já si nedělám srandu to byli duchové"
,,Ha ha ha moc sme se zasmáli a jestli dovolíš tak půjdu, nemám čas na tvoje debilní ftípky fakt ne!"
Otočím se ke dveřím a jdu. Chytám za kliku.
,,Tak zaprvé nedělám si srandu je to pravda a zadruhé nemluv sprostě před bráchou!"
Tak to sem fakt nečekala, Petr je mírný typ člověka a bojí se říkat svůj názor.
,,Dobře omlouvám se, ale víš jak nemám ráda když si ze mě někdo utahuje."
,,Jo vím...ale.."
,,Co?"
,,Prosím vyslechni mě až do konce, nemluv do toho a furt se neurážej a zkus nikam neodcházet, taky na tebe nemám pořád náladu"
(To bylo fakt milí)
,,No jó no... a proč mi to teda potřebuješ tak nutně říct, když na mě nemáš náladu?"
,,Protože tohle bys měla vědět."
Tak dobře vyslechnu ho ať už je to jakákoliv blbost.
,,Tak mluv"
,,Jak už jsem říkal ten zloděj je neviděl protože to byli duchové. Lidé co po smrti žijí ještě jeden život."
,,A to ses jako domáknul kde?"
Řeknu otráveně
,,Četl sem to v jedný knížce."
,,Pf...nechtěj mě rozesmát..ty a knížka óó jak reálné"
,,Nebuď furt tak hnusná Isabello..no a
...tak jsem četl knihu to je jako zakázaný?!"
Má pravdu jsem na něj moc hnusná měla bych přestat..,ale mě to baví připadám si jak jeho starší sestra.
,,No jó už mlčím"
,,Posmrtný život těchto duchů je jako kdyby druhý život ve kterém taky můžou umřít.
Zabít se mohou jenom oni sami a dost to bolí když je napadne druhý duch a něco smrtelného mu udělá tak nezemře ale zažije tu bolest. Proto duše tvoří něco jako smečky kde udržují mír a zároveň se chrání, dělají to z logického důvodu, proč někoho napadat když:
1. Nic nezmůžete.
2. Zbytečně to druhýho bolí.
3. Děláte si tím nepřátele, takže bolest pro vás až vám to budou oplácet.
4. Je to vaše rodina.
,,Ehmm eee co nato říct..nemáš horečku připadáš mi dneska nějak málo při smyslech."
,,Nech toho je to pravda"
,,No dobře dejme tomu že je to pravda, ale mám dvě otázky: 1. Jaktože mají někteří lidé posmrtný život?"
,,Četl jsem legendu, že jednou docela dost dávno.. se jedna žena zamilovala do něco jako mága byli si souzeni, měli se velice rádi, mág byl ale o hodně let starší než jeho žena a to jí hodně vadilo.
Jednou když mág poslal ženu na trh potkala se tam žena s jedním mladým krásným mužem.
Ihned se do sebe zamilovali a tajně aby se to mág nedozvěděl uspořádali svatbu.
Starý mág se o tom dozvěděl a jejich manželství zaklel. A tak žijí oni a jejich potomci posmrtný život."
,,To byla krásná pohádka pro pětiletý děti fakt krása...kdes to čet v oddělení pohádky na dobrou noc?"
,,Nech toho takový oddělení ani neexistuje!"
,,Óó náš expert na knížky...aha už vím ty si byl v knihovně poprvé... tak to se nedivím že neumíš rozeznat pohádkové knížky od reality..."
,,Byl jsem tam podruhý kdyby něco!"
,,No dobře 2. Otázka jaktože sme je mi teda viděli?"
,,Protože sme potomci těch dvou až umřeš budeš taky žít posmrtnej život...hlavní nebezpečí je pro nás ďábel který do někoho vstoupí dá mu nadlické schopnosti."
Najednou uvidím za Petrem Oskara rudnou mu oči rostou mu drápy..skáče na Petra a .....najednou mu urve hlavu. Zahodí ji na podlahu a Petr jenom dořekne.
,,a bude zabíjet všechny potom..mk..tě..ch dvo...u."
Asi budu zvracet předemnou leží mrtvé tělo Petra a o kousek dál jeho hlava.
,,Ty vo*e Oskare co to děláš vždyťť je to tvůj bratr."
,,Byl to budoucí duch"
Řekne oskar trojhlasem.
,,Ale ale.."
Není pochyb o tom že v Oskarovi je ďábel.
Odběhnu na záchod, na holčičí by za mnou neměl chodit..pokud teda má ten ďábel základní slušné vychování.
Nemůžu tomu uvěřit Petr je mrtvej je pryč už nikdy ho neuvidím..hrozně se mi klepou kolena.Co bude dál? Mám dojem že tohle je jen začátek.