Posmrtný Život Duchů

Vyvrácené okno

Otevřou se dveře a zanimi stojí baculatá paní Svobodová.
,,Aaa Isabell to jsi ty pojď dál.."
,,Dobrý den."
Paní Svobodová mĕ zavede do obyváku.
,,Posaď se..můžeš si něco číst mám tu pár časopisů..já ti zatím donesu něco na zub."
,,Né děkuji to nebude nutné přišla sem se vás na něco zeptat."
,,A copak?"
Možná si říkáte proč se chci na věci ohledně nezvěsti mích rodičů ptát 65 leté paní Svobodové.
Jediné okno které je u nás málo zabezpečené je zrovna to naproti okna paní Svobodové. Takže se musel ďábel dostat dovnitř tam tudy.
A kdo jiný by to mohl vidět lépe než paní Svobodová. O které vím díky máminým informací že z okna kouká často.
,,To vy jste nahlásila to vloupání do našeho bytu."
,,Ne."
Že bych se zmílila?
,,Teda ano já hlava děravá málem sem na to zapomněla."
Opraví se paní Svobodová.
Vidíte .. od teď mi můžete říkat Sherlock.
,,A mohu se zeptat co vše jste viděla a co o tom víte."
,,Ale jistě...koukla jsem se z okna jako vždycky a viděla jsem že bylo okno úplně vypáčené a všude okolo byla zeď podrápaná jaby nějaké obří drápy kočky."
Takže to byl ďábel já to věděla.
,,Rychle jsem běžela k telefonu zavolat policii. Nemohl jsem si vzpomenout na číslo a tak jsem šla zpět do obyváku.
Naparapetě mám totiž zapsané všechny kontakty a čísla. Znovu jsem se podívala z okna a vyli tam dva muži a vlezli dovnitř."
,,Hmmmmm....... a co vám pak řekla policie...."
,,Jejich těla se nenašla akorá v místnosti našli 3 kapky krve."
Takže jsou mrtví....
Začnu hrozně brečet...už nikdy jim neřeknu jak je mám ráda...
,,Donesu ti kapesník..."
Počkám až Svobodová zmizí za dveřmi.
A pak vezmu ze stolu papír a tužku načmrkám rychle vzkaz a uteču na autobusovou zastávku.

Z pohledu paní Svobodové

,,Kam sem jen dala ten kapesník.... proč tak brečela... a jó rodiče...moment co to vlastně hledám...a jó ručník...né ručník né to byl to byl kapesník už vím. Hmm když tak přemýšlím neměla jí tyto citlivé věci povídat ta psolo..lo.. jak to jen je.
Psycholožka už vím... chudák děvče ..... Moment co to vlastně hledám?"

Z pohledu třetí osoby. např.holuba co seděl za oknem a vše pozoroval.

Paní Svobodová ještě asi deset minut hledala kapesníky. Potom odešla do kuchyně viděla na stole papír se vzkazem vzala si na to brýle a četla.
Nebojte se o mně odešla jsem tam kde mi bude nejlíp Isabell.
,,Ona tu vůbec byla?" Zeptá se sama sebe Svobodová.
,,A joo proto sem šla pro ten ručník..nebo to byli kape.....
(a dál už si to dokážeme domyslet.)