12. Horse Hunger Games || THG FF || ✖️

6. Soukromé vystoupení

Z opracoviště postupně ubívá splátců a jejich koní. Nakonec jsem tu jen já a Sean. On zkouší jezdit bez sedla a uzdečky. Jen na nákrčáku. Vím, že tohle předvede. Taky vím, že je Mattův oblíbenec. Má to s ním dohodnuté. Vlastně nevím, co udělám já.
     Právě volají Seana. Teď jsem na opracovišti sama s Corďou. Možná bych mohla zkoušet skákat. Postavím nám kolmák a několikrát si ho skočíme. Potom nás zavolají. Jdeme do haly.

Vejdeme do haly a zavřou se za námi vrata. Rozhlédnu se. Po hale jsou rozmístěné stojany se zbraněmi a dalšími zajímavými věcmi. Uprostřed jsou nějaké kavalety a stojany na překážky. Najednou dostanu šílený nápad. Běžím k překážkám a Corďu vedu za sebou. V rychlosti postavím tři překážky vedle sebe. První je asi metrový kolmák, druhý je asi metr třicet vysoký kolmák a poslední je stejně vysoký oxer široký asi sedmdesát centimetrů.
     Nasednu na Corďu a všechny je bez chyby přeskáčeme. Skoro létáme. Tvůrce her to však očividně moc neoslovilo. Jen se na mě znuděně dívají. Rozhodnu se zvýšit všechny překzážky a aby toho nebylo málo, odsedlám a oduzdím Corďu. Vezmu kus lana z jednoho ze stojanů a použiju ho jako nákrčák.
     Znovu všechno čistě přeskáčema. Tvůrci se tentokrát tváří zaujatěji, ale stejně tomu něco chybí. Vzpomenu si na luk. Někde tu musí být. Ano! Tam je. Natáhnu se pro něj. Nacválám Corďu a rozhlédnu se. Na krátké stěně jsou terče. Houpám se na Corďovi klidným cvalem. Jedeme kolem terčů. Střílím na ně. Do všech se trefím. U většiny do středu. Jupí!
      Je na čase zvýšit kalibr. Nohama Corďu navádím k překážkám a soustředím se na luk. Corďa bez problémů skáče a já ve skoku střílím. Trefuji se těsně vedle středu. Jedeme na další překážku. Tentokrát se trefím přesně do středu. Takhle to několiktát opakuji dokud mě tvůrci nepropustí. Připadám si docela dobře. Coríska strašně moc pochválím a ve stájí obstarám. Potom mířím do našeho bytu.

,,Jenn, pojď sem! Už to začíná" volá mě Matt. Všichni sedí u televize a čekají na bodování.
     Profíci mají jako vždy vysoké hodnocení. Ostatní mají kolem pěti bodů. Sean dostal desítku. To je velice dobré. Matt mu gratuluje a potom odchází.
     ,,Matte, ještě Jennifer" řekne Sean. On řekl Mattovi, aby se ještě podíval i na mě? Matt se posadí zpět. Všichni čekáme na mé hodnocení. Tipuju si tak pět.
,,A Jennifer Crayová s koněm Cordino z jedenáctého kraje získávají... jedenáct bodů" ozve se z televize a všem spadne čelist. Jak je možné,že mám tolik bodů? Matt vypadá, že na mě právě změnil názor.
     Ještě ohlašují bodování pro dvanáctý kraj, ale to už nevnímám... Zajímá mě jen to, jak mohla malá holka z jedenáctky s malým a trochu tlustým koněm, dostat nejvyšší hodnocení. Každopádně musím pokračuvat ve hře na malou nevinnou a slabou zamilovanou holčičku, která hledá spojence. Matt mi neustále připomíná, abych si už vybrala spojence a hrála si na zamilovanou. To bude divný...
     Já už se mu několikrát pokoušela vysvětlit, že mám spojence - Kyla a jeho hřebce Diabla. On mě zřejmě nevnímal. Ale teď si mě docela všímá. Potom, co jsem dostala nejvyšší hodnocení mi dokonce připadá, že mě před Seanem upřednostňuje.
     Zrovna se baví s Lewisem. Pomalu k němu přijdu a poklepu mu na rameno. On se otočí a když zjistí, kdo ho vyrušil, podivně se usměje. ,,Matte, já... Našla jsem si spojence" řeknu nepřesvědčivě. ,,Vážně? A koho?" zeptá se mě zaujatě. ,,Jmenuje se Kyle. Je ze sedmého kraje. Má velkého černého plňase Diabla a umí to se sekyrou" oznámím. Matt se radostně usměje. ,,Výborně! A líbí se ti?" pochválí mě a dodá další otázku. Nadzvednu obočí. ,,Jako vážně? Jasně že NE, ale hrát si na to snad dokážu" řeknu ironicky a jdu do svého pokoje.

(619)